2015

neděle 13. prosince 2015

Co dát medikovi k Vánocům?


Přišel čas na nějaký ten sezónní článek! Vánoce už jsou skoro tady a vsadím se, že většina mediků, co čtou tento článek ještě žádné dárečky nemají, protože na ně jednoduše není čas!
Jelikož jsem v prvním ročníku, říkala jsem si, že si s dárky dělat starosti nemusím, protože se přece v kruhu ještě natolik neznáme, abychom si něco kupovali. Ale co nevidět jsem byla vyvedena z omylu!

Dívka, se kterou se bavím pomalu jen na cvikách: ,,Tak před prázdninami vám dám nějaké maličkosti, snad se vám budou líbit!"

Kamarádka, se kterou jsem byla na asi dvou akcích od 1.lf: ,,Ty jo, co ti mám dát k Vánocům?"

Spolužák: ,,No už jsou tu Vánoce, kolika lidem z kruhu budeš dávat dárky?"

Ano, tak přesně všechny tyto věty ve mně vyhlodaly foveolu stresu, pomalu větší než hrozby učitelky latiny, že si napíšeme přepadovku na III. deklinaci. (Velké fossy stresu jako anatomie a histola nepočítám!)

A tak jsem se rozhodla, že uveřejním několik nápadů na medické dárečky, protože když jsem sama něco sháněla na googlu tak nebylo zrovna nejjednodušší něco takového najít (avšak našla jsem spoustu článků s těmi nejhoršími dárky, například dávkovač na mýdlo ve formě obřího nosu, ze kterého si dávkujete zelené "mýdlo" :D )

Koupíte zde za 450 Kč!!!

A teď už vážně:

1. Pro chudé studenty, kteří chtějí pobavit/potěšit nečím menším, praktickým a medicky orientovaným uvádím tyto Propisky ve tvaru kosti
zdroj
2. Varianta pro extrémně chudé nebo naopak extrémně štědré, kdy chcete obdarovat třeba celý kruh - kupte každému zvýrazňovač ve tvaru injekční stříkačky!

zdroj

3. Pokud chcete něco opravdu kvalitního a ověřeného, stačí rozkliknout katalog dárkových předmětů vaší fakulty - například ten náš je ZDE
Třeba takový termohrnek není vůbec k zahození :)


4. Pokud chcete něco ještě víc "overpower", stačí se podívat na stránky třeba medikbrandu
Tam najdete super věci jako modely lebky, ruky, nohy apod., ale také například stetoskopy v různých barvách :)
I to srdce se bude hodit :)

Když už jsem u srdce tak musím zmínit situaci z přednášky histologie, kdy na otázku "Jaký orgán můži nemají?" jedna studentka bez rozmýšlení vykřikla "Srdce!" :D

5. Trička potřebuje každý a některá "medická" jsou opravdu pěkná, i když většina z nich mi zatím spíše připomínají, kolik toho ještě z té anatomie neumím. Jedno z nejděsivějších je asi to na obrázku níže (možná by ale mohlo sloužit k nošení na praktika a zastrašení spolužáků/konkurentů) :D
Ale jinak například na těchto stránkách se dají najít opravdu zajímavá...

Milý Ježíšku, modela ano, tričko ne! Díky :)
6. Každému, kdo se rád (čti hodně) stresuje, doporučuju jakékoliv dárečky s tématem uklidnění - může to být nějaká vonná svíčka (i když na ty pozor!) nebo koupelová sůl nebo antistresové polštářky, třeba Cuddle Buddy!
Existují snad miliony různých provedení!

7. Na poslední příčku jsem si nechala asi nejoriginálnější dárek (pokud nechcete kupovat mikroskop za 50 k), a to jsou plyšoví mikrobi!
No kdo by nechtěl takovou roztomilou sennou rýmu (samozřejmě pouze v plyšovém vydání!)?
Pro vážné zájemce - zde najdete poslední kusy Prasečí chřipky jen za úžasných 99 Kč!
Přiznám se, že by mi takový plyšový mikrob k Vánocům vůbec nevadil :)

A abych nezapomněla, tak se omlouvám, za plané sliby komiksů každý týden - to prostě nestíhám, ale snad se tu jednou za čas nějaký objeví :)

Aneb jak to vypadá u nás po praktikách...

A co vy, už máte vánoční dárky? Komentujte! :)

pondělí 30. listopadu 2015

Popitevák, komiks a láska


Dokud se pitvá, ještě se neum...oh wait.

Jo já vím, to bylo až moc, to se na studentku medicíny nesluší.

Ale #YOLO protože hádejte co? Celý náš skromný kruh dal popitevák, jo, dokonce i já. Takže vítej v mém indexu, ó, sladký zápočte!

No a co jiného asi tak mám na práci v pondělí odpoledne než psát článek (měla bych se učit, ale vážně, už je na čase to tady oživit)!

Takže co se vlastně stalo převratného?

  - Dala jsem popitevák...Jo to už jsem vlastně říkala, ale budu vám to tady cpát ještě tak půl roku, jakou z toho mám radost.

 - Jinak nic.

Co se stalo dál?

- Utratila jsem celé jmění za kávu a další nezdravé věci z automatů.

- Naučila jsem se učit (zhruba).

- Naučila jsem se nemít ráda fyziku (předtím moje oblíbená!), protože teď z ní mám jen stres (dnes jsem byla na první přednášce po měsíci) :D

- Zažila jsem mírně rasistickou prezentaci na semináři z anatomie.

- Začala jsem vyrábět komiksy, protože nějak prokrastinovat přeci musím, když jsem moc líná psát články

Tato skripta jsou neprodejná a určena pouze pro vnitřní potřeby 3. LF UK

- Začala jsem milovat energetické nápoje

- Moje rodiče začali nenávidět energetické nápoje

- Moji kamarádi začali nenávidět energetické nápoje

- Mohla bych zmínit, že energetické nápoje ve mně vzbuzují mou nepříliš příjemnou, avšak velmi aktivní osobnost

- Napadlo mě, že udělám komiks o mně a energetických nápojích.

- Došlo mi, že k energetickým nápojům cítím něco víc...(to bušení srdce a motýlci v břiše!)

- Po popiteváku jsem zapomněla, jak jsem se předtím naučila učit.

-Takže teď jsem zpátky na začátku a snažím se naučit na zkoušení z biofyziky a moc mi to nejde (kdyby jste měl někdo nějaké nápady, jak a kde se na to naučit, tak mi prosím dejte urgentně vědět!)

- Rozhodla jsem se, že každý týden budu postovat jeden komiks ze života, ale pokud to budete moc hejtit, tak na to kašlu :D

- Dnes mám extrémně prokrastinační den, takže tu dám pro začátek DVA komiksy, aby celá tahle situace (článek) byla ještě trapnější

Milí spolužáci, mám vás ráda, ale...dospějte prosíííím!

neděle 1. listopadu 2015

Nejnutnější znalosti k První Pitvě


Víkend nám pomalu končí a já strávila celé tři dny zahlcená v materiálech z různých zdrojů, ověřených i pochybných, oficiálních i "uložtových" a dopadlo to tak, že jsem v tom nakonec měla ještě větší zmatek než předtím. Teď si dovolím říci, že v několika základních pojmech, které musíme znát na naší první pitvu (pouze RUKA!) se už jakžtakž vyznám.

Rozhodla jsem se tedy publikovat souhrn nejlepších zdrojů toho, co by každý měl vědět  na první pitvu RUKY + několik pojmů z nohy (řídím se dle našeho rozvrhu zkoušení, každý to máme nejspíš trochu jinak)


1. SVALY HK + spinohumerální

Musíte znát: název, skupinu, inervaci, začátek, úpon, funkci

PRVNÍ učení: skripta 3.lf - zimní pitevna (soustřeďte se na ZAČÁTKY A ÚPONY)

Porozumění vzájemné polohy svalů: 
Jakýkoli slušný atlas (Netter, Sobotta,...) plus Anatonomina (soustřeďte se na vzájemné ULOŽENÍ, zopakujte si našprtané začátky a úpony)

Závěrečné ujasnění a porozumění celému komplexu svalů
Videa pitev z youtube, nejlepší na ruku je zde (soustřeďte se na VRSTVY a SKUPINY svalů, ale také na NERVY)

Doplnění znalostí, které po nás budou chtít, ale nikde moc nejsou publikovány:
Blog Lenjulenky - konkrétní článek ZDE

Porozumění inervaci a opakování: 
Pokud vám vše šlo dobře, můžete se začít učit průřezy brachiem, antebrachiem, axillou a carpem - zde nejlépe pochopíte inervaci dle jednotlivých osteofasciálních prostorů. (Průřezy máte určitě v prezentacích od vaší fakulty nebo v atlasech)

Pokud vám to nešlo dobře (můj případ) koukněte na další videa a na další články od Lenjulenky.

2. Auskultační trojúhelník

lenjulenka.blog.cz

3. Trigonum lumbale a tetragonum Krassei

lenjulenka.blog.cz

4. Vena saphena magna et parva
Tyhle veny jsou asi nejjednodušší z celé DK, ale dalo práci, než mi došlo, jak jsou uloženy a odkud vychází, protože z atlasu jsem to nebyla schopná pochopit (takže Google pomohl). Nejlepší obrázek, co jsem našla je asi tento:

https://lookfordiagnosis.com


Kdyby byl někdo chytřejší než já (jakože asi všichni), tak tady je to altasové schematko:
Netterův atlas

5. Vena basilica et cephalica

Sobotta

6. Nervus suralis et saphenus - dva povrchové nervy z n. tibialis

N. suralis je přímo uprostřed dvou hlav m. gastrocnemicus:


N. saphenus je po mediální straně:

Hodně zjednodušený obrázek pro pochopení:

A celkový pohled i s fascií (jde podél v. saphena magna)

Netter

7. Všechno si zopakuju a přečtu v Čihákovi (a zjistím, že zas nic nevím, tak jedu od bodu č. 1) :D

Tak to je dle mých informací/naší skupiny/ vše k první návštěvě pitevny, přeji všem úspěšné učení a nebojte se napsat komentář, z čeho se učíte vy :)

neděle 25. října 2015

První měsíc na medicíně aneb ,,Ano, ještě žiju"


Můj první článek s dojmy z 1. lf bych ráda uvedla takovou hymnou poslední doby...


Takže, dejme tady tomu nějaký řád...

1. Co se mi LÍBÍ:

Předměty - Snad se všemi jsem spokojená a všechno mě doopravdy baví (jen kdyby toho nebylo tolik...)

Mikroskopyyyy - Asi jsem se zamilovala do histologie, jop, jsem divná,ale když to je úplně novej vesmír :D

Dělat protokoly z biofyziky - Tak teď už přemýšlíte nad tím, že na tenhle blog nikdy nevstoupíte, já vím, ale když mě to baví :D

Lidé - Hlavně starší spolužáci vždycky výborně poradí i s těmi nejtrapnějšími dotazy. Jinak samozřejmě spolužáci ze třídy jsou taky výborní. Zatím žadné konkurenční boje nenastoupily, i když nám bylo na jedné z prvních přednášek sděleno, že náš opravdu vyhodí v prváku celých 40%.

První pitva 2. listopadu JUCHŮ!

2. Co se mi NELÍBÍ:

Learn, Eat, Sleep, Repeat - No jo, všichni nám to říkali, všichni jsme to čekali, ale dokud si to nezažijete na vlastní kůži, tak nepochopíte...Prostě je to všechno o šprtání a sociální život jde do háje (samozřejmě ne úplně, ale oproti střední dost rozdíl).

Už to vidím :D :D

To, že se na 2. lf neučí tak podrobně karpálky apod. - Ne vážně...Můžu někam podat stížnost? Uvedu rozhovor, co jsem zaslechla v půjčovně kostí:

(Dívka z 1. LF nese tarsy v krabičce a přisedá ke spolužákovi s ustaraným výrazem ve tváři.)
Chlapec 1.LF: Prosimtě ta os cuneiforme intermediale má Lko a Bčko nebo Lko a Očko?
Dívka 1. LF: Počkej podívám se do sešitu... Ale krásně to nasedá tady na tu laterale.

(Přichází dvě dívky s krabičky s nápisem "tarsus L a carpus L" a týmž ustaraným výrazem ve tváři, posadí se naproti chlapci.)
Dívka 2 . LF: Ahoj prosímvás, podle které tarsální kůstky poznáváte, jaká je to noha?

(Oba 1. LF se na sebe nechápavě podívají.)
Dívka 1. LF: No tak podle každé z nich, protože musíme umět zorientovat každou samostatně přeci.
Dívka 2. LF: Cože? Samostatně?
Chlapec: No jasně, neříkej mi, že orientujete jen podle jedné kosti...Z jakého jsi kruhu?
Dívka 2. LF: No my jsme z Motola...A to umíte takhle i carpy?
Chlapec: No umíme no, minule nás z toho zkoušela.

(Dívka podá chlapci jakousi zápěstní kůstku.)
Dívka 2. LF:  To je blbost ne? Zorientuj mi třeba tohle.
Chlapec: To je jasný triquetrum a podle plošky na palmární straně a dalších plošek pro lunatum a hamatum je mi jasný, že to je pravá,
Dívka 2. LF: Ty jo, tak to my nemusíme tohle umět. Chudáci!
(Všichni se zasmějí a pokračují v hovoru. Jen dodávám, že mezi nimi nepanuje žádná antipatie, prostě jen překvapení. Zdravím Motoláky, neberte to nějak urážlivě, prosímvás!)

Pokud máte jiné zkušenosti, tak mi napište, třeba to byla jen náhoda, napište své zkušenosti do komentářů :)


Aneb co říkám, když mi kamarádi nemedici vyprávějí o svých nemocech, jako kdybych už byla doktorka.

pátek 25. září 2015

Volitelné předměty aneb v nouzi poznáš SIS


8:45 Vystupuji z tramvaje a ještě napůl rozespalá utíkám po schodech nahoru. Roztřesenýma rukama se snažím trefit zámek. Konečně se dveře otevírají a já nadsvětelnou rychlostí vbíhám do pokoje, abych zapla počítač.

8:55 Minuty se vlečou, já splácím kyslíkový dluh. Na poslední chvíli si vybírám voliteláky ve zdánlivě nekonečném seznamu. Ano, mám to, vezmu si Komplexní výživu sportovců...Ale co dál? nemám si vzít radši ještě jeden?

8:58 Nastává panika a zběsile refreshuji zápisovou stránku SISu. Co s tím cizím jazykem?
Rychle si znovu projíždím návod na zápis VP v pdfku. Všechno se zdá v pořádku. Mám to pod kontrolou, pomyslela jsem si.

8:59 Ano, je to tam. V multiple choice naskočila i 1. lf - teď jde o vteřiny - rychle zapisuji komplexní výživu jako zběsilá.

9:00 Zápis potvrzen, vše prošlo kontrolou. Ano! Ještě jeden skok do "Můj rozvrh" pro potvrzení...Ano! Nemožné se stalo skutečností, zvítězila jsem nad SISem!

9:02 Utřela jsem slzičku štěstí a začala se věnovat cizímu jazyku...To už šlo podstatně rychleji a snadněji. Tak co s tím SISem všichni mají za problém? Vždyť je vlastně fajn!

EDIT: O několik dnů později se mi v rozvrhu objevil jakýsi volitelný předmět zdravotnická psychologie, který mi nahnal hrůzu, a tak jsem se radši zeptala tutorky, ale je to prý jen nějaká globální chyba, UF!

Takže jak si vlastně vybrat volitelný předmět? Zde jsou nejvhodnější odkazy:

1. Zjistěte si základní informace a vyberte si některý z předmětů na stránkách fakulty

2. Pokud nevíte který, projděte některé medické blogy nebo wikiskripta. Já byla u lenjulenky a na wikiskriptech.

3. Předem si prostudujte návod na zápis VPhttp://www.lf1.cuni.cz/document/41890/zapis_VP+kontrola.pdf

4. Pokud máte jakýkoli problém, kontaktujte tutora, většinou velmi ochotně poradí.

5. Do zimáku si volte maximálně jeden nebo dva VP, hodně lidí si nebere žádný. Můžete si ale zapsat několik z nich a až asi do 15.10. máte možnost si je smazat. Takže si radši v září zapište víc věcí (pokud ještě jsou místa) a pak si je zase smažete :)

Zdroj obrázku
Kdyby jste mi někdo mohl sdělit co znamená NG v rozvrhu NG nebo k čemu slouží "Číselníky 3", byla bych vám neskonale vděčná! :D


P.S.: Můj první den se blížííí...ale vidím to asi takhle:

A ten Albertov je kde?

úterý 22. září 2015

Co si vzít na sebe na imatrikulaci


Tak dneska zase trochu z jiného soudku (nebudu vám tady pořád cpát něco o medicíně, když mi ještě ani nezačalo vyučování).

Dlouho jsem přemýšlela, jak moc významná je vlastně ta imatrikulace a co bych si na ní asi tak měla vzít. Když jsem ale přišla do jednoho obchodu v Palladiu, bylo mi hned jasné, jaké šaty budu mít na sobě...Ale byl tu jeden háček, stály 1 000 Kč...přesto jsem si ale řekla, že si je zkusím. Padly mi perfektně, tak jsem je s tlukoucím srdcem nesla k pokladně a nevím, jestli to bylo tím, jak jsem se zubila na celý obchod, nebo jestli už chtěla mít prodavačka ode mě pokoj, ale dala mi na nákup slevu 200 Kč! A to už se pak hned člověk cítí líp, když si pak za odměnu zajde do Choco-cafe (U Červené židle) na čokoládku.

Hořká s banánem a skořicí nebo hruškou a oříšky?
No a jakmile jsem si koupila šaty, už jsem běhala na brigády jako zběsilá, protože mi bylo přesně jasné, že k tomu musím mít černá "perka" na vysokém podpatku, které budu jinak nosit na podzim normálně.
No ale jaké doplňky? Vzpomněla jsem si na dotáčecí hodinky po dědečkovi, které mamka schovávala v šuplíku. Našla jsem je, odnesla do opravny a za týden si je zas vyzvedla a dokoupila tmavě hnědý kožený pásek. takže teď si s nimi vesele vykračuji a nemusím se bát, že by se mi vybila baterka :)
Ale co KABELKA? Koukla jsem na žalostný stav svých kabelek (měla jsem tři a všechny buď podrápané od kocoura nebo staré tak čtyři roky) a žádná z nich neměla barvu koženého řemínku, co jsem si koupila k hodinkám. Ale já musím ladit!!! :D
A tak už jsem vesele skotačila na vinted.cz a narazila jsem na krásnou koženou kabelku z pravé vepřovice, ještě k tomu značkovou. No a hádejte kdo jí teď má doma? :P

Nechtělo se mi to všechno fotit, tak jsem vám na netu složila něco podobného, co bych měla mít na sobě...

Více o věcích na koláži ZDE


pátek 11. září 2015

Úskalí zápisu aneb proč se nesmí psát na pravou stránku indexu


 Tak jsem se na Jedničce na zkoušku přesvědčila, že opravdu chci na 1. lékařskou fakultu a na žádnou jinou a tak jsem se vydala na zápis.

Vydala jsem se tam se svou spolužačkou a hned v budově Anatomáku jsme poznali naše kamarády z výše zmíněné akce. Celé setkání se neobešlo bez neustálého omílání dotazů typu "A kde to teda bude probíhat?" nebo "Nemáme jít po těch schodech nahorů?" nebo "Kam se sakra poděli všichni kluci?" (Neboť jsem byla na zápisu uchazečů přijatých na průměr a chlapců zde bylo pramálo.)

Když jsme se konečně alespoň trochu zorientovali, tak jsme se zařadili do zástupu lidí a po absolvování nekonečné fronty jsme za odměnu dostali několik papírů, o kterých jsem vůbec netušila nic, a pak jakýsi sešítek s nápisem "Výkaz o studiu".

Poté jsme vybojovali volná místa v lavicích a v klidu dalších asi 20 minut jen seděli, povídali si, ale hlavně zkoumali, jestli si to lepidlo, co leží na lavici, můžeme vzít nebo jestli je to jen na půjčení.(Aneb jak říká jeden můj dobrý známý: ,,Když je něco zadarmo, prostě si to vem.")

Pak přišla studijní referentka a další důležití lidé, které si nepamatuji jménem (nechápu jak do sebe nasoukám tu anatomii, když si nepamatuju ani tři jména). A začali nám vykládat věci, které jsem už celkem znala. Jediná novinka bylo vyplňování některých těch dokumentů a potvrzení a hlavně zapisování předmětů do indexu. Všem nám trvalo značnou chvíli, než jsme se zorientovali v políčkách určených pro zápis kreditů /celkem sranda, když ještě ani nevíte, co to ty kredity jsou/ a ve všech těch zim. a let. apod.

Přiznám se ale, že mnohem větší problém mi dalo spočítat si rok ukončení (2015...až...2021 nebo 2022???) než vyplnit všechna ta políčka :D Někdo však měl problém opačný...například nebylo výjimkou, když si někteří z přítomných museli jít pro nový index, protože začali názvy předmětů psát i na pravou stránku výkazu (která je určena POUZE pro profesory, kteří tam pak zapisují prospěch). No ale tak co, alespoň nebyla nuda.

Pak jsme se hned vydali do výdejního centra UK na Celetnou, kde jsme chvíli bloudili, ale nakonec jsme dorazili na místo jako jedni z prvních (to štěstí!) a průkaz nám byl vystaven do 5ti minut :) Pamatujte, že stačí obyčejný průkaz UK, nemusíte si kupovat licenci ISIC. pak už stačí si jen změnit přístupové heslo v CAS a začít se pak do SISu přihlašovat pod nickem v podobě čísel, které máte pod fotkou na ISICu a heslem, které jste si tak úspěšně stihli změnit v CAS. (Já nejdřív vůbec nechápala, na co je CAS, a do SISu jsem se vesele přihlašovala přes mail a původní heslo na přijímačky a divila jsem se proč tam nevidím rozvrh atd.)

Takže závěrem několik rad k zápisu:

1, Fakt si vezměte občanku, ověřenou kopii maturitního vysvědčení, rozhodnutí o přijetí a dvě průkazový fotky

2, Na zadní stranu průkazovejch fotek napište svoje celé jméno!

3, Pro jistotu si vezměte zásobu propisek

4, Lepidlo si brát nemusíte, velkoryse vám ho zapůjčí fakulta

5, Zkontrolujte si, že víte, kde je pravá a kde levá strana (věřte mi :D )

6, Index si co nejdříve obalte (bude vám muset vydržet ještě dost let)

7, Vezměte a vyplňte si co nejvíce "Potvrzení o studiu" (klidně i 6 - 8) - banka, opencard, pojišťovna, brigádnické agentury/ zaměstnavatelé, ...

8, Hned po zápisu si pospěšte a prodírejte se davem až do fronty na "razítkování" indexů. Pak se vám to vyplatí ve výdejních centrech UK, kam si budete muset dojít pro ISIC a předpokládám, že nechcete stát frontu :)

9, Do knihovny se běžte registrovat minimálně 24 hod po zápisu

10, Počítejte s tím, že když vám budou vystavovat ISIC, ihned si vás na místě vyfotí

Ale hlavně pdorobnější info najdete na wikiskriptech (nebo SISu), takže šup sem.

Doufám, že mě za takový obal indexu nikdo nebude pranýřovat :D

úterý 8. září 2015

Co je to ÚVI


Tak jsem se poprvé vydala do knihovny. Při vstupu do vestibulu jsem byla zpočátku trochu zmatená, ale pak jsem si vzpomněla na slova tutorky, že si máme dojít pro lísteček dříve než půjdeme po schodech dolů do půjčovny. No tak jsem si vzala "číslíčko" a po jeho zobrazení na monitoru vešla do půjčovny. Tam byla moc příjemná paní a velmi rychle mě zaregistrovala. Pak jsem si půjčila několik knih (asi 10kg ) a odkráčela s přeplněným batůžkem a spokojeným úsměvem na tváři.

Osudná budova


Takže co mít při první návštěvě Ústavu vědeckých informací/knihovny na paměti?

1, Před vstupem do půjčovny si dojděte pro lísteček s číslem (napravo od vchodu)

2, Vezměte si s sebou ISIC a občanku

3, Napište si někam přesné názvy knih + jejich autory (půjčit si můžete hned po registraci)

4, Vezměte si větší (a pevný!) batoh na všechny ty Čiháky aspol.

5, Ujistěte se, že víte, kde je nejbližší tramvajová zastávka (Štěpánská). Rozhodně bych vám totiž nepřála ztratit se v tom labyrintu s nákladem na zádech.

6, Jo a poté co sejdete schody zahněte doleva ;)

Jen malá část mých úlovků
Na závěr jen přikládám odkaz na stránku, kde se můžete přihlásit ke svému účtu a kde si můžete knihy rezervovat nebo prodlužovat -> Centrální katalog UK

pondělí 7. září 2015

Jak probíhá seznamovák v Dobronicích?


Žaludek se mi svírá nervozitou, oči se přivírají a snaží se rozpoznat číslo tramvaje ženoucí se zpovzdálí, zpocená ruka nervózně ždímá držátko malého kufru, do kterého jsem naštosovala co nejméně věcí to jen šlo (aneb jak říká maminka: ,,Nejedeš přece na Sibiř!"). Zdáli najednou uslyším křik postarší paní...Spadla ze schodů...Ale mně ujíždí tramvaj a pokud ji nestihnu, zmeškám úžasnou příležitost poznat se s lidmi ze své třídy a s tutory! Ujede mi totiž autobus do Dobronic, kde se má konat "soustředění prvního ročníku" neboli klasickej seznamovák. Nechala jsem paní paní, když jsem se ujistila, že se kolem ní seběhlo několik lidí a volali záchranku a vše se zdálo být v relativním pořádku (paní při vědomí a ne vážně zraněná).

Mapka celého areálu


To nám to teda pěkně začíná...pomyslela jsem si a radši obsadila jediné volné sezení v tramvaji. Jak se tam asi seznámím? To si prostě v buse k někomu přisednu? Nebo na někoho vybafnu už na místě srazu? Co mám říkat? Klasické balící fráze typu: ,,Takže ty jdeš taky na jedničku?" nebo ,,Odkud jsi?" nebo snad ,,Nevíš, kolik je hodin?"
No už jsem byla bezradná když tu mě cosi osvítilo a při vystupování z tramvaje jsem na Albertově oslovila jednu dívčinu, co vypadala na prvačku s podobně napěchovaným kufrem jako jsem měla já. Naštěstí jsme si výborně sedly a i když jsme zjistily, že jsme z různých kruhů (i zemí), vydržely jsme kecat až do samotného příjezdu do areálu UK (samotné Dobronice jsou asi 3 km od střediska).

Tak jsme přijeli a rozdali nám chatky po třech, spolubydlící jsem schytala skvělé, všechno zdánlivě "v poho", ale pak přišla první míčová hra - volleyball na neskutečně agresivním sluníčku s neskutečně agresivními vosami (já byla samozřejmě první z kruhu, kterou jedna z vos ihned atakovala). Ale nakonec jsem za ty hry byla ráda, protože právě díky nim jsme se všichni lépe poznali a zažili kopec srandy.

První pomoc byla skvělým zážitkem

Nejlepší, co se v Dobronicích událo, byl asi kurz první pomoci i se simulovanou autonehodou s živými "zraněnými", no prostě nezapomenutelná událost. A dále večerní popíjení, kdy se všichni nejlépe poznali, i když za cenu mírného spánkového deficitu :)

Pokud bych měla poradit něco dalším účastníkům Dobronického soustředění, ráda bych důrazně připomněla několik nezbytností:

1, Nezapomeňte si repelent (nejen proti komárům!)

2. Pokaždé když jdete sportovat, namažte se opalovacím krémem

3. Z domova si přivezte nejlépe plochý TALÍŘ, příbory a hrnek (plus misku nebo ešus pro gurmány, co nevydrží bez polévky) - z ešusu se totiž špatně doluje kuřecí stehno se zeleninou apod.

4. Dostatek teplého/nepromokavého oblečení (nejen mikiny, ale i bundu a boty navíc)

5. Dostatek peněz (doporučuji 500,- nebo i víc) - u starších studentů si můžete koupit fakultní mikiny apod. a ty u nás poslední dny šly na dračku (mikina stojí 420,-) PLUS v areálu je "okénko" u kterého si můžete koupit nějaké ty alkoholy nebo sladké svačinky atd.

6. Dostatek odvahy aneb cesta k Holanďanovi je celkem...mokrá...ale stojí to za to :)


Takže všem, kdo mají tu možnost, doporučuji do Dobronic jet, byl to skvělý zážitek!


P.S.: Pokud vás budou na přednášce o wikiskriptech lákat na věcné ceny, nebojte se a ptejte se. Já za jeden hloupý dotaz dostala bloček s věnováním :)


Jednička na zkoušku - jít či nejít?



4. června 2015 jsem se zúčastnila akce 1. lf UK pro uchazeče, kteří byli přijati na průměr. Vůbec jsem nevěděla, co mám čekat, tak jsem sbalila svačinu a vyrazila. Šla jsem tam ještě se spolužačkou a hned při čekání na vstup do posluchárny jsme se seznámili s moc milou slečnou a klukem, kteří vypadali stejně zmateně jako my, takže jsme společnými silami prošli přes "vstupní ochranku" v podobě studijních referentek a dalších zaměstnanců fakulty, kteří nám vydávali roztomilé dárkové tašky s informacemi o studiu a malými dárečky, až jsme nakonec dorazili až do lavic posluchárny.
Setkali jsme se nejen s panem děkanem Šedo, ale také s panem proděkanem Vokurkou (řeší studijní záležitosti) a panem profesorem Smetanou (anatomie). Všichni byli moc příjemní a pan děkan nás dlouho vychvaloval a různě nás lákal ke studiu na "jedničce".

Po představení "kapacit" fakulty jsem se rozdělili do skupinek podle barevných papírů, které jsme dostali v dárkových taškách, a vydali jsme se na pouť po Albertově. Prošli jsme si mnohá zajímavá místa, například knihovnu, anatomické muzeum, ústav lékařské biochemie, fyziologický ústav a nakonec i Faustův dům, kde jsme obdrželi menší občerstvení a mohli jsme pokecat se staršími studenty, kteří nás zároveň celou dobu prováděli.

Dárkový balíček jako od politiků před volbami :D
No neříkejte mi, že byste nechtěli dostat takovou dárkovou tašku!

Akce se mi velmi líbila a doporučila bych ji každému, ale zejména těm, kteří pochybují o tom, pro kterou fakultu se nakonec rozhodnout. Přinejmenším se alespoň začnete trochu orientovat v okolí Albertova a nemocnice. I když já už si pamatuji jen Anatomický ústav a knihovnu...:D
No ale byla to hlavně skvělá akce na seznámení s ostatními přijatými na průměr a se staršími studenty.

Jak mě přijali na 1. lf UK


Asi ve druháku na gymplu mě napadlo, že bych mohla bejt třeba doktorka. Lidi o lékařích vždycky prohlašovali, že maj úctu a peníze. A že si vždycky najdou "job". A že v Německu a dalších božích zemích (Francie) si někteří hledači talentů nechají pro takového vyučeného českého doktůrka uříznout pravou ruku. No tak proč to nezkusit? V té době mi to přišlo jako super nápad! No...a do dneška toho nelituju.

Postupem času jsem to svoje odhodlání začala brát trochu vážněji a tehdá jsem s překvapením zjistila, že v Praze jsou TŘI lékařské fakulty!
(No moc se mi nesmějte, nedávno se mě jedna holčina ptala, jestli je pravda, že na 2. lf se učí jen pediatrie a na 3. lf jen hygiena...)

Rozdíly mezi třemi "lékařáky" v Praze jsou předmětem již téměř antických filozofů. Postupem času si na to každý utvoří svůj názor (jo a ještě každý začne propagovat "tu svou" fakultu, což je logické).
Můj názor je, že 2. lf není tak velká jako první, ale často slýchávám zprávy, že mají vždy ty nejnovější novinky ze světa medicíny jako první (samozřejmě je to relativní). 3. lf je asi nejrodinnější a nejméně "chaotická" co do počtu lidí, ale co do systému, tak tam je to prý Faunův labyrint. Ale samozřejmě, že se to dá naučit a pochopit. Já jsem spokojená na naší zlaté 1. lf, kde je sice nejvíce studentů, ale pořád je zde pro všechny dost učitelů, a pokud chcete rodinné prostředí, tak nezapomeňte jet do Dobronic na seznamovák a tam si najdete v kruzích ("třídách" po 20-30 studentech, ve kterých budete až do posledního ročníku) takovou rodinu, že téměř zapomenete na tu vaší vlastní :) Nebo alespoň já se tam hodně skamarádila...Další výhody jedničky v podobě nejdelší tradice a zahraniční prestiže snad nemusím zmiňovat.

Zpět k mému kariérnímu vzestupu na gymnáziu. S přibývajícími lety se mě lidé začali vyptávat: ,,A ty si teda jako věříš, že se dostaneš na medinu, jo?"
...Jo.... nevím, kde se to ve mně vzalo, ale věřila jsem si. (Jo počkat, možná to bylo těma dobrýma známkama, co jsem měla na nižším gymplu skoro zadarmo a co mi neprávem pravidelně zvedaly sebevědomí).

Na vyšším gymplu už to chtělo trochu víc práce s tím učením až do začátku oktávy. Hned jak jsem nastoupila do oktávy, mě polilo horko, když jsem si zobrazila potřebný průměr na přijetí na 1. lékařskou fakultu UK bez přijímacích zkoušek (nikde jinde na průměr neberou s výjimkou Brna, ale tam jsou přísnější). Stálo tam, že berou do průměru 1,15 (včetně) plus ještě nějaké strašidelné podmínky v podobě informace, že nesmíte mít známku horší než 2 z BIO, F a CH a tak dále.

Potřebný průměr na Vámi potřebný rok zjistíte na stránkách 1. lf uk když si v sekci "Uchazeči" rozkliknete po levé straně něco jako "Rozhodnutí děkana o přijetí bez přijímaček".

A tak jsem celé první pololetí makala jako blázen až dokud jsem v rukou vítězoslavně nenesla Výpis z vysvědčení, kde se skvěla jedna jediná dvoječka. Popravdě jsem z tohoto vysvědčení měla mnohem větší radost než později z vysvědčení maturitního (nebo alespoň to byly radosti přinejmenším srovnatelné).
Po dvouhodinovém přepočítávání průměru s kalkulačkou v třesoucích se rukách jsem téměř se slzami v očích zjistila, že mám průměr přesně 1,15. pak už stačilo jen vyplnit přihlášku a nechť se děje vůle Boží.
To, že jsem byla přijata jsem zjistila na SISu někdy na začátku dubna a ke konci měsíce mi přišel dopis. To bylo radosti... :)

Pak už následovala akce Jednička na zkoušku a zápis, ale o tom zase někdy příště!