zimní semestr

Zobrazují se příspěvky se štítkemzimní semestr. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzimní semestr. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 7. září 2019

Díl 4. a poslední: Špatné zkušenosti z nemocnic na praxi z gynekologie



 Ahoj vážení , je tu konečně poslední díl stážového speciálu a já se zas na nějakou dobu nejspíš uložím do blogerského spánku, ze kterého nevím, jestli někdy procitnu :D

Na začátek  sem pro úplnost dám ještě několik neutrálních anketních odpovědí:

Pelhřimov - ,,Viděla jsem dost porodů,sona a lehké zákroky rádi okomentovali, ale něco zkusit nebo do ambulance spíš nepouštěli. Ale možná jsem nebyla dostatečně iniciativní."
Nemocnice Milosrdných bratří, Brno - aktivně se nevěnovali, na dotazy ale odpovídali ochotně
Praha:
ÚPMD v Podolí - ,,Obcházeli jsme různá stanoviště a většinou jsme pouze sledovali práci doktorů. Většina personálu však byla příjemná a odpovídala na dotazy ochotně. Ano, pokud jim nevadí aktivně se hlásit o možnost vyzkoušet si vyšetření apod. Jinak budou převážně pozorovateli. "

NNB - ,,Většinou jsme si museli sami někoho najít, přístup lékařů byl velmi různý, ničím výjimečná stáž nebyla, ale nic hrozného se taky nedělo."
Frýdek Místek – ,,Žádné výkony jjsem si nevyzkoušela, ale byli milí a ochotní."

A konečně se dostáváme k nemocnicím, které kolegové NEDOPORUČUJÍ

Praha:

FNKV – Stráveno zde 8 a víc hodin. ,,Věnoval se mi vždy lékař přítomný na konkrétním pracovišti (spíš nevěnoval). Na začátku jsme každý den byli rozděleni na ambulance a sály, kde se nám teoreticky někdo věnovat měl, ale pokud člověk chtěl něco prakticky zkoušet, musel se neustále dokola ptát. Spíš bych asi nedoporučila, praxe je hodně o 'dívání' a málo praktická. Nemůžu ale říct, že by byla vysloveně špatná. Na rozdíl od Bulovky si lze ale o nějakém 'samostatném rození pod dozorem lékaře' nechat zdát. Vyšetřování pacientek vaginálně rukou, 1x mi půjčili břišní ultrazvuk."


Apolinář - ,,Asi je to dost o doktorovi, který je vám přidělen. Když se budete aktivně hodně prosazovat, někteří lékaři vám toho spoustu rádi předají. Někteří vás ale nechají stát v koutě a čučet....Vzhledem k tomu, že si doktora nevybíráte, tak bych spíše nedoporučil. Nevyzkoušel jsem si absolutně nic. Na každý týden máte jednoho lékaře, náhodně přiděleného."
Další názor na Apolináře: ,,Myslím si, že 2 týdny jsou zbytečné, aspoň když to probíhá tak, jak to probíhalo u nás. Bohužel lékaři neberou tu praxi moc vážně."

Na Apolináře ale byly v minulém díle i dvě kladné recenze :)

Thomayerova nemocnice - ,,Pokud ma medik zájem o obor,tak bych doporučila zvolit jinou nemocnici. Bohužel k praktickým výkonům nás moc nepustili, ale alespoň mohl člověk asistovat a něco vidět.  Mohla jsem se obrátit k prim. MUDr. Kolkovi.
Thomayerka, druhý názor - ,,Nechceš nic dělat - ideální místo, nemusí se tam prakticky vůbec chodit, nikdo to nekontroluje, prům 3 hodiny/den."



Mladá Boleslav - ,,Byla možnost jít na oddělení, porodnici, sál nebo ambulance - gynekologie, porodnická poradna a ultrazvuk. Všude se musel člověk spíš vnutit, ale nebyli nijak extra nepříjemní. Sestry se ke vzdělávání mediků stavěly rozhodně lépe než lékaři, takže když chtěl člověk na sál nebo k porodu, bylo lepší obrátit se na ně. Popravdě asi nic nevzkoušeno, většinu času jsem jenom koukala, ale to bylo asi i kvůli mému nezájmu o obor. Byla alespoň možnost získat podpisy do logbooku a na seznam výkonů ke státnici z gynekologie. Doporučuji spíše těm, co hledají místo, kde se na dva týdny zašít a nějak tu praxi přežít. Zájemce o obor bych poslala na jiné pracoviště."



Nemocnice Karlovy Vary - ,,Nevěnovali se mi, občas jsem mohla být na sále, občas na ambulanci. Vzhledem k převážné většině rusky mluvícího personálu jsem se ani neodvážila požádat o vysvětlení problematiky. A jedna lékařka - Češka nevěděla, že methyldopa je antihypertenzivum volby u těhotných... To mluví za vše.. Nic jsem si nevyzkoušela."
Pak další názor na KV spíše stručný a jako neutrál - ,,Porod, vyšetření, císařský řez, gyn. operace - asistence."

ON Jičín – „Praxe je zbytečná, když z gyndy po 5. ročníku nic neumíme.“
Druhý názor Jičín - spíše pozitivní: ,,Fajn praxe, která mě bavila. Primář byl jen dva dny, zbytek byl na dovolené, takže se mi věnoval spíš zástupce primáře a ostatní lékaři/ky. Divili se, že jsem si tu praxi nechtěla o polovinu zkrátit. Asistovala jsem při operacích, nechali mě šít, zauzlit stehy pochvy při hysterektomii, asistovat u CS, u fyziologických porodů jsem se jen dívala (nic jiného jsem ani dělat nechtěla). Spíše ano, ale neměla jsem absolutně zájem o obor a navíc jsem si odbyla praxi už v létě x měsíců před státnicí, takže neumím moc posoudit přínosnost pro ty, kdo mají větší touhu se něco naučit."

A na závěr přidávám pár rad, které kolegové vepsali do poznámek:

,,Na praxi doporučuji domluvit se s porodní asistentkou."

,,Praxi z gynekologie v Praze doporučuji začít zařizovat co nejdříve, na jaře byla již všechna pražská zařízení obsazená. Jak už jsem také zmínila, z gynekologie dostanete ještě jeden seznam výkonů (kromě logbooku), kam je třeba nasbírat podpisy na státnici v šesťáku. Pokud by někdo šel na praxi dřív, než bude mít stáž z gynekologie, například o zimním zkouškovém, doporučuji si ten papír na Bulovce sehnat, protože například k porodu je těžké dostat se během výuky, vzhledem k tomu, že to nejsou zrovna plánované výkony a maminky tam studenty nechtějí."

pondělí 19. března 2018

Island - únor 2017


Noc předtím, než někam vyrážím, se vždy dostaví zvláštní pocit. Letenky mám, nakoupeno a sbaleno, vše naplánováno. Ale stejně člověk nikdy neví, co se v průběhu cestování přihodí. Je to pocit úplné svobody, není v tom už ani strach ani nervozita, jen naprosté smíření s osudem a očekávání, co vše zažijeme.
Ta noc před odletem na Island nebyla jiná, ráno jsem se vzbudila s prázdnou hlavou, jen jsem vzala věci a bežela na autobus. Ty cesty po Praze, kdy vím, že odjíždím na dlouhou dobu si vždy užívám, uvědomuji si jak mám svůj domov ráda. Ale zároveň se neskutečně těším na objevování nových míst.
Po dlouhé cestě v MHD jsem konečně dorazila na letiště a sešla se s kamarádkou, která byla natolik šílená (a skvělá), že se na poslední chvíli rozhodla se mnou vyrazit. Původně jsem měla jet totiž s jinou kamarádkou, která těsně před dnem odletu onemocněla.
Bum a už sedíme v letadle, čeká nás pět hodin letu. V té chvíli jsem si začala pomalu uvědomovat, co se děje. Letíme na Island. Země ohně a ledu. Co od toho čekat? Na fotkách vypadá krásně, když člověk sedí doma pod dekou s čajem. Jaké to bude doopravdy? Letíme do Rejkavíku...nebo teda do Keflavíku...což je od Rejkavíku kousek, alespoň na mapě to tak vypadalo. Určitě tam budou jezdit nějaké spoje (nedalo se úplně přesně zjistit jaké a odkud). Nervozita mírně stoupá, ale na to už není čas. Z okénka letadla vidím po dlouhé době pevninu. Je podezřele nezasněžená. Z mikrofonu se ozývá, že se zastavíme v Norsku, kvůli "doplnění paliva". Dodnes nevíme, cože se opravdu stalo a proč nemělo letadlo palivo na pětihodinovou cestu. Každopádně po skoro hodině jsme se opět rozjeli a přeletěli Norské moře.
Z okénka tentokrát vidím opět pevninu, ale už to nebyly fjordy. Je to velká bílá plocha, nekonečná. Tak jsme si řekly, že to bude asi okraj, že do Keflavíku se ještě chvíli poletí. Tady přeci nejsou žádné domy nebo silnice. Ale asi po pěti minutách už se přistávalo. Kolem skoro žádná civilizace. Jedna hlavní silnice se táhne podél pobřeží někam do dáli. Připoutány na sedadla jsme pozorovaly narůžovělé slunce, jak jemně zapadá za plochý horizont zasněžených islandských plání.
Jsme tu...

Na letišti jsme jen s příručními zavazadly (víc není na týden potřeba) vyběhly rychle do haly a jaly se zjišťovat, jak se dostaneme do místa našeho ubytování (měly jsme smluvený pokoj v domě jednoho pána přes airbnb). K pánovi jsme měly dorazit kolem deváté večer. Přiletěly jsme asi v půl osmé. Myslely jsme, že to úplně v pohodě stihneme. Prostě chytneme autobus a je to. Jenže než jsme zjistily, odkud autobusy odjíždějí a který přesně je ten náš, tak nám ten jediný ujel, a my na další musely čekat hodinu. A to nebylo ani jisté, jestli opravdu přijede. Tak jsme čekaly a čekaly. 

Po hodině jsme vylezly ven z letištní haly a daly se do obcházení velkého, skoro prázdného, parkoviště, kde byl sice občas nějaký autobus do Rejkavíku (až do centra), ale my jsme bydlení měli spíše kousek od Keflavíku (ano, bylo to přímo po cestě, ale autobusáci nám nechtěli takhle v polovině zastavovat). Hned ze začátku jsme stopovat nechtěly, tak jsme opravdu spoléhaly na autobus. Nakonec jsme zahlédly dvě světla v dálce, snad je to on! Běžely jsme za řidičem, ale ten řekl, že jede jinam. Mírně nás zachvátila panika, ale po několika minutách přijel opravdu náš autobus, který nás měl dovézt na onu zastávku jejíž jméno si nepamatuji, ale rozhodně jsem ho neuměla vyslovit.
Nasedly jsme do velkého autobusu (asi jako naše StudentAgency žluté busy) pouze dvě. A pouze dvě jsme celou trasu v něm také ujely. Zaplatili jsme však částku, kterou by v ČR platilo možná tak těch 50 cestujících dohromady (o islandských cenách se ještě zmíním).
Když jsme dorazily na zastávku, řidič nás jen s lehkým (teď mi dochází, že asi sarkastickým) úsměvem vysadil a zhruba poradil cestu (vysadil nás totiž na mírně jiné zastávce než jsme potřebovaly...). Každopádně Google Maps fungují i na Islandu, což nás zachránilo, tak jsme šly podle map, které ale byly offline a moc interaktivní to nebylo. Takže jsme se dost ztrácely, hlavně kvůli tomu, že byla neskutečná zima a úplná tma (devět večer v únoru).
Pár lamp nám ale svítilo na cestu a v jejich světle se odrážel nádherný třpytivý sníh, který právě padal na vše kolem. A v něm naše čerstvé stopy. Nad hlavami se nám blýskalo nespočet hvězd. Spousta souvězdí, která neznám, ale moc ráda je pozoruji. Uvidíme na této obloze i polární záři? To nevím, teď se ale musíme dívat hlavně pod nohy. Na zemi není jen sníh, ale bohužel i hodně ledu. Po přechodu hlavní silnice, kde samozřejmě nic nejelo, jsme dorazily do jakési vesnice, kde jsme uviděly domky a po chvílích tápání a záchvatů bezmoci, našly náš domek! <3
Poznaly jsme ho podle nápisu na dveřích, že si máme normálně otevřít (kdo by zamykal) a jít do pokoje číslo 3. Tak jsme šly dovnitř, odložily si zmoklé boty a bundy. Našly menší pokojík číslo 3 a hned se svalily do postelí.
Uf, byl to těžký den, ale to jsme ještě nevěděly, co nás bude čekat dál. :)


Pokračování se pokusím postupně dopisovat

Přílet do Keflavíku




čtvrtek 19. ledna 2017

Sbohem, genetiko!


Sedím před monitorem a začínám všechno vidět dvojmo, můj nervus opticus už to prostě nezvládá, chudáci mitochondrie, nemám náhodou Leberovu neuropatii? Kolečka v hlavě se mi zběsile točí ve snaze vzpomenout si na další mitochondriální onemocnění. Mrknu na pravý dolní roh obrazovky - 01:32. To už je moc, musím jít hned spát. Zítra je velký den, čeká mě zkouška z Biologie a genetiky.

---
Jednou z výhod druháku (na 1. lf ?) je opět jen jedna zkouška v zimním semestru. Takže si všichni opět můžeme užívat ty skvělé poznámky kamarádů z jiných fakult typu ,,Jé, ty máš jen jednu zkoušku? Vy se tam na tý medicíně stejně hrozně flákáte! To my na právech...!!"
,,My na fildě máme takovejch zkoušek! To by ses z toho zbláznila, fakt!"
A tak podobně, znáte to. :D
Každopádně jsem se i tento rok, z trochu tradičních důvodů rozhodla pro předtermín, tentokrát z Biologie a genetiky.

Možná bude kolegy zajímat, jak taková zkouška probíhá, tak se pokusím ji stručně popsat.

Po příchodu do Purkyňáku jsme byli rozesazeni do praktikové mítnosti společně se studenty z anglické paralelky. Rozdali nám zkouškový test (velmi podobný těm vyneseným, jen trochu pozměněné příklady) a nechali nám na jeho napsání přesně 60 minut.
Z české skupiny jsme ho napsali všichni (potřebujete min. 10 bodů z 15). Pak přišli dva zkoušející a vzali si první dva "na porážku". Na vyvolání svého jména jsem čekala přes tři hodiny, ale nakonec jsem se dočkala a šla k paní přednostce ústavu. Nemůžu o ní říct nic špatného, i přes všechno, co jsem se o ní doslechla. Měla jsem asi 20 minut na přípravu a pak mě zkoušela ze všech tří otázek, nakonec ještě přidala doplňující otázku na epigenetiku. Neptala se na detaily (třeba u translace ani nechtěla ty typy S podjednotek ribosomů), byla milá (nekecám!) a nerýpala v něčem, co jsem nevěděla. Měla jsem docela štěstí na otázky, takže jsem toho měla hodně předpřipraveno na papíře a snažila jsem se co nejvíc mluvit, prostě zabít ten čas. Bylo totiž už kolem páté a bylo vidět, že je trochu unavená (šla jsem poslední). Moje taktika nejspíš zabrala, protože jsem odešla s vyplněným indexem a skvělým pocitem, že už to mám za sebou.


Učila jsem se ze skript (3 díly) plus z vypracovaných otázek, myslím, že to bohatě stačí, pokud si ještě občas dopřečtete něco z wikiskript nebo jiných zdrojů, když něco vyloženě nechápete. Na přednášce jsem nebyla ani na jedné...no dobře, možná na té první v prváku. :D Takže nemůžu říct, jestli doporučuju tam chodit nebo ne, ale každopádně to není nezbytnost.


pondělí 14. března 2016

Chytáky na pitevně aneb nekousejte si uši!


Přiznávám se, mám vymyšlená krásná témata na články, ale prostě nejsem schopná se dokopat k tomu napsat delší článek s krásnými fotkami a příběhy, geniálními básničkami či uměleckými výtvory, jak to hrotí ostatní blogeři našeho oboru, a to z jednoho prostého důvodu - mám strach z prokrastinace!
Normálně z ní mám respekt a vím, že jakmile s něčím takovým začnu, tak mě to bude pronásledovat ještě několik dní. Proto si před učením zakonitě odnesu mobil do pokoje rodičů a vypnu wifinu a přikážu jim, aby mi v žádném případě neotevírali, až se budu snažit dobýt zpět k mému milovanému závisláckému Samsungovi.

Takhle to hrotím zejména proto, že náš očekávaný popitevák je tento pátek!

Takže seznamte se s mým novým produktivním já, které vám předkládá seznam chytáčků, poznámek a důležitých bodů, které by si měl každý prváček přečíst před popitevákem v letním semestru - třeba se to někomu bude hodit a já si to přinejmenším takhle zopakuji a nebudu muset mít výčitky svědomí, že jsem zas celý čas jen psala článek.
A dalším důvodem je i to, že můj nejúspěšnější článek z celého blogu byl sourhn znalostí na první zimní pitevnu :D

Také bych chtěla upozornit, že je možné, že i přes mojí maximální snahu se někde objeví chybička, tak mi prosím kdyžtak dejte vědět do komentářů.
Jdeme na to!

Canalis inguinalis - miláček všech zkoušejících na pitevnách (alespoň na 1.lf) jak v zimě, tak v létě.
Samozřejmě je toho k němu hrozně moc, ale základní věci, které si pořád pletu jsou tyhle:

Ohraničení canalis inguinalis: 
KRANIÁLNĚ snopce MOIA a MTA - společný úpon je falx inguinalis ( muže vysílají m. cremaster)
KAUDÁLNĚ stočená aponeurosa MOEA (lig. inguinale)
MEDIÁLNĚ přímý sval břišní, popřípadě část falxu
DORSÁLNĚ fascia transversalis
VENTRÁLNĚ aponeurosa MOEA
LATERÁLNĚ neřešíme, protože je to spíše štěrbina a laterálně bychom vylezli z břišní stěny




Ohraničení trigonum Hesselbachi (inguinale): KRANIÁLNĚ falx, KAUDÁLNĚ lig. inguinale, LATERÁLNĚ lig. interfoveolare (pozor toto je ligamentum je zesílená fascia transversalis vytažená ventrálně)

Canalis inguinalis je zeslabení břišní stěny, ne "díra" a struktury, které tudy procházejí (funiculus spermaticus) si s sebou táhnou všechny obaly břišní stěny a jimi se obalují také!


Nervus facialis

Jeho větve jsou: n. petrosus major (canalis n. p. majoris)
                           chorda tympani (canaliculus chordae tympani)
                           n. auricularis posterior (foramen stylomastoideum)- inervuje m. occipitofrontalis!
                           větve pro m. digastricus (VP) a stylohyoideus
                           n. stapedius (pro m. stapedius)
                           plexus parotideus (senzitivní větve směřují z foramen stylomastoideum do glanduly parotis a dělí se na pět větví, které si představíme když si dáme pravou ruku dlaní na tvář a roztažené prsty ukazují na pět částí hlavy -> r. temporalis, r. zygomaticus, r. buccalis, r. marginalis mandibulae, r. colli)

R. colli se spojuje se senzitivním nervem z plexus cervicalis z punctum nervosum - n. transversus colli a vytváří s ním ANSU CERVICALIS SUPERFICIALIS (inervuje m. platysma)

Tracheotomie - střední, horní a dolní (nejčastější)

Řez provádíme většinou transversální - po vrstvách: kůže, podkoží, platysma, fascia cervicalis (lamina spf.), arcus venosus juguli, fascia cervicalis (lamina pretrachealis) a v ní suprahyoidní svaly odsuneme stranou, plexus thyroideus impar, (pokud je, tak glandula thyroidea) a už jsme u trachey :)

 Důležité je, že všechny žíly či tepny, na které narazíme, musíme bezpodmínečně podvázat, protože jsme blízko veny cavy inferior a brachiocephalikám, tím pádem je zde už velký tlak, který krev z celého těla "nasává" do srdce, takže kdybychom některou žílu nepodvázali, je velké nebezpečí embolie.

Pes anserinus major - úpon m. sartorius, m. gracilis a m. semitendinosus

Pes anserinus profundus - úpon m. semimembranosus
                         
Pes anserinus minor - rozvětvení n. infraorbitalis při výstupu z foramen infraorbitale (větve r. nasalis externus, r. labialis superior, r. palpebralis inferior)

N. phrenicus

Pochází z C3,C4,C5 (hlavně C4) a inervuje motoricky bránici, proto jeho "Headova zona" je na vrchní části ramenou (plyne to z vývoje hypaxiální svaloviny - jak se segmenty svalů posouvaly oproti míšním segmentům).

Pozor, inervuje ale také SENZITIVNĚ pleuru, perikard a pak prochází buď přes foramen venae cavae nebo hiatus oesophageus a inervuje i část peritonea.

Jo a když škytáme, tak to znamená, že bránice je drážděna :)

Svaly hrtanu

M. cricothyroideus inervuje ramus externus m. laryngei superioris z vagu (ramus internus prochází přes membrana thyrohyoidea nebo foramen thyroideum a inervuje sliznici hrtanu)

Zbytek svalů hrtanu inervuje m. laryngeus reccurens (ten levý dělá smyčku pod obloukem aorty mediálně od lig. arteriosum a ten pravý dělá smyčku pod a. subclavia)

Ansa subclavia

Ganglion cervicale medium je spojeno s ganglion stellatum (spojené poslední ganglion krční a první hrudní) přes smyčku která vychází z media kaudálně před a. sublavia a pak zase nahoru za arterií do stellatum. Jinak jsou tato dvě spojena ještě přímou spojkou (jak jde truncus sympathicus).

Koniotomie

Život zachraňující úkon, na který si stejně nikdo netroufneme, ale ano, dá se vykonávat i v přírodě, jak uvádějí naše učebnice :D
Najdeme si místo mezi cartilago cricoidea a štítnou chrupavkou (eminentia laryngea) a protneme kůži, podkoží, laminu superficialis a pretrachealis a pod tím je lig. cricothyroideum, tak to protneme transversálně, aby se nám ligamentum odhrnulo dvěma směry od sebe a dostaneme se do laryngu, tak tam dáme kanylku nebo něco dutého pevného sterilního...

Obrna postiku

Obrna m. cricoarytenoideus (uf, to dá práci to napsat) posterior - je to rozvěrač hlasivek, takže hlasivky zůstanou zavřené a člověk nemůže dýchat - dušnost.

Sibsonova fascie

Je původní fascia endothoracica, kterou si plíce při svém zvětšování vytáhli nahoru a vytvořili si takový HarryPotterovský plášť na své cupula pleurae, která vystupuje v apetura thoracis superior a je "hmatná" v trigonu mezi začátky svalu sternocleidomastoideus (na clavicule a na sternu) a claviculou.

Doporučuju tenhle odkaz na regio cervicalis lateralis, který si nejsem schopná zapamatovat

Sudeckova anastomosa

Mezi a. rectalis superior a poslední a. sigmoidea (z mesenterica inferior).


Kavokavální anastomosy - v. thoracoepigastrica a v. epigastrica spf.; v. epigastrica inf. a sup.; v. azygos a vv.lumbales; a četla jsem něco o plexus vertebralis ale nikdo mi to moc nevěří

Portokavální anastomozy - to si pamatuju podle příznaků cirhozy -  caput Medusae, jícnové varixy a hemoroidy
Takže: v. paraumbiliacales a povrchové žíly; v. gastrica sin. a vv. oesophageales(cava superior); v. rectalis superior a rectalis media(iliaca interna)/inferior(pudenda interna)

Závěsný aparát dělohy + podpůrný

Lig. cardinale uteri, lig. sacrouterinum, lig. pubovesicale a vesicovaginale + diaphragma urogenitale (m. ischioanalis a bulbospongiosus), m. transversus perinei superficialis většinou je, ale profundus u ženy chybí.

Kochův trojúhelník

Zde nalezneme atrioventrikulární uzlík. Je ohraničen valvulou venae cavae inf., ostium sinus coronarii a cuspis septalis (ostium atrioventriculare dextrum).

Lymfatická drenáž jazyka

Nn. submentales(špička), submandibulares(zbytek) - pak do truncus jugularis. Popřípadě ještě nodus lymphaticus jugulodigastricus ( Kuttnerova ) a juguloomohyoideus.



Alcockův kanál - canalis pudendalis

Je vlastně pochva z hustšího vaziva, která ve fossa ischioanalis přidržuje n. pudendus a vasa pudenda interna na povrchu m. obturatorius internus. (Definici jsem převzala)

Fossa ischioanalis:

KRANIÁLNĚ diaphragma pelvis - m. levator ani - fascia diaphragmatis pelvis inferior
LATERÁLNĚ m. obt. internus
KAUDÁLNĚ - fascia perinei, nebo může být v přední části diaphragma urogenitale a pak již canalis probíhá ne ve fosse, ale v recessus ischioanalis (místo mezi diaphr. urogenitale a pelvis).

V. azygos

Vzniká soutokem v. lumbalis ascendens dx. a v. subcostalis dx.. Vlévá se do v. cava superior a zanechává otisk na pravé plíci. (Na levé bude vena brachiocephalica sin.)
Vlevá se do ní v. hemiazygos a v. hemiazygos accesoria.

Říkáme jí s oblibou "fail žíla", protože když ji objevili, tak si mysleli že je jenom jedna a tak ji pojmenovali "nepárová" - azygos a pak zjistili, že je tam druhá, tak jí dali jméno hemiazygos = "napůl nepárová"...No řekněte, jak může být někdo napůl v páru? To je nějaký anatomický friends with benefits systém? :D

Co je to vena portae?

Žíla, která sbírá krev ze všech nepárových orgánů břišní dutiny a odvádí ji do jater. Při jejím ucpání nebo stížení průchodnosti krve v játrech dochází k rozšíření portkokaválních anastomóz (viz výše) a pozorujeme typické rozšíření žil na určitých místech.


Co inervuje jazyk?

Motoricky n. XII.
Senzoricky chorda tympani (VII. - spojka do n. lingualis) a vzadu IX. a X.
Senzitivně n. lingualis z V/3, pak vzadu opět IX. a X.

Perlička z hodin: Nekousejte své partnery moc divoce do uší, jinak by se jim mohlo přihodit zranění až smrt! Víte proč? Správnou odpověď najdete na konci článku :D

A na závěr pár mých VELICE amatérských obrázků, ale tak třeba někomu budou k dobru:

Plicní segmenty


Vztahy dělohy a závěsného aparátu a lig. latum

Moje nejoblíbenější - srdíčko :)

Zase <3

Řez komorami z Petrovického

Snad vám tyhle poznámky něco daly, jsou to věci, co nám říkali na pitevně a praktikách. Pokud mám někde chybu, tak mě prosím opravte. A hlavně napište jak zvládáte začátek semestru? Už se v tom topíte tak, jako já? :D


P.S.: Správná odpověď na otázku v textu: Zevní boltec částečně inervuje r. auricularis n. vagi - poškodili byste nervovou dráhu n. vagus.

pondělí 25. ledna 2016

Jak dát biofyziku na ÁČKOOO?


Tak jsem tu po dlouhé době, svěží a plná života, jupí! (Ano, studuji medicínu, nebojte, nespletli jste si blog.)
Zimní zkouškové mám za sebou, protože jsem biofyziku udělala v předtermínu a ještě k tomu na krásné Áčko (ale na tom samozřejmě nezáleží, hlavně, že to mám!)

Takže teď pro všechny nešťastníky, se kterými velmi soucítím, a přeji jim hodně štěstí na tuhle záludnou zkoušku:

1. Nepodceňujte přípravu! (To jsem vám hodně pomohla, co? :D ) Ne vážně, hodně lidí říká, jak moc jednoduchá zkouška to je, a že histologie a anatomie se s tím ani nedají srovnat, ale přesto, je to jediná zkouška v zimním semestru a tak je potřeba se na ní fakt naučit, ať ji nemusíte opakovat. Takže hezky vypracované triplety, a jedeme (zkouší i tento rok dle tripletů z minulých let).

2. Pozor na příklady! Říkáte si, jó, příklady nám tam nedají, to je v pohodě, to počítal jen Uspávač Hadů na přednáškách. Ale právě v tom je zakopaný pes. Prof. V. si totiž moc rád pošmákne na příkladech typu:
Vypočítejte korekci vidění pro pacienta, který vidí bod na optotypu z 30 cm, ale zdravé oko by ho vidělo z 1 m.
Nebo například kolik rtg. záření pohltí nádor 15 cm pod kůží, když je rentgenka(5Gy) v dálce 30 cm.
Nakreslete chod paprsků optickým mikroskopem a různé příklady s numerickou aperturou.
Jak by vypadal fázový diagram vody po přidání soli (viz Raoultovy zákony).

3. To, co si napíšete na "potítku", nikoho moc nezajímá. Je to hlavně pro Vás, ale co jsem slyšela i od ostatních z ročníku, na ten papír se vám nikdo skoro ani nepodívá, a když už tak jen na vzorečky, teorii musíte odvykládat sami a většinou se váš zeptají na teorii z úplně jiné otázky, než jsou ty z vašeho tripletu.

Omlouvám se, že komiks není úplně HD, ale nejde mi to normálně stáhnout z té stránky, kde je vyrábím, takže jedu výstřižky :/
4. Vzorečky, vzorečky, vzorečky. Ano, hraje se tu na krátkodobou paměť. A ano, zeptal se mě na vzoreček na osmotický tlak, volnou entalpii, entropii, entalpii klasickou, první a druhý tmd. zákon, Henryho zákon, a pak ještě nějaké, ale to už jsem zapomněla :D

5. Jednotky, jednotky, jednotky. (A taky jejich odvozování.)

No schválně, víte, čeho to jsou jednotky?
6. Buďte sebevědomí. Učili jste se na zkoušku pět dní a máte pocit, že v tom plavete jako Jack v poslední scéně Titanicu? Hlavně si z toho v den zkoušky už nic nedělejte, prostě tam nakráčejte a vydejte ze sebe maximum. No když to nedáte, tak příště, konec konců, tři pokusy jsou vlastně docela dost. Když zkoušející uvidí, jak tam sebevědomě kráčíte a začínáte vysvětlovat teorii k první otázce z tripletu s úplnou jistotou (i když u toho říkáte každou druhou větu špatně), tak si také může říci, že jste třeba jen nervózní, a že to máte určitě skvěle naučené.

Důkaz, že někoho ta biofyzika může i zajímat!


7. Neučte se jen z tripletů a skript, zabruslete i do "Odmaturuj z fyziky" nebo sem -> http://fyzika.jreichl.com/ . Základní znalosti středoškolské fyziky se vždy cení a navíc díky nim, budete moct lépe "vařit z vody".

8. Je to všechno o štěstí, ale štěstí přeje připraveným (jak řekla naše úžasná tutorka :)

Na závěr mě napadá už snad jen citát z tradičních videí o první pomoci, které nám pouštěli každoročně v září na biologii na gymnáziu, a který se k tomuto tématu až hrozivě hodí...Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. 
(Protože proč na závěr psát něco pozitivního, že ano? Ne ale nebojte, ta biofyzika prostě JDE! A nakonec tam vyhodí stejně úplné minimum lidí, takže na ten třetí pokus už to dá fakt snad každý. :)

A taky nedoporučuju se odhlašovat z termínů, které jste si zapsali původně, ale to už je hodně individuální. Na prvním předtermínu u nás totiž vyhodili skoro polovinu lidí, takže pozor na to, bylo nám tam řečeno, že když už máme předtermín, tak to musíme umět dokonale.

Tak vzhůru do letního semestru, učit se na letní pitvy a histoluuu <3 A jak probíhá vaše zkouškové?