zkouška

Zobrazují se příspěvky se štítkemzkouška. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzkouška. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 9. června 2016

Křehkost bytí


Další článek přináším v chmurném období zkoušek. Nebo vlastně je venku docela pěkně, ale ve víru událostí posledních dní mi ani to nezvedá náladu. I když už mám valnou většinu zkoušek za sebou, plánovala jsem se na poslední z nich učit dva a půl týdne a pak tam jít na 100% připravená (nebo aspoň na těch 70% :D), ale po včerejší předposlední zkoušce jsem si uvědomila, že lidské možnosti jsou omezené a že jedna z nejdůležitějších věcí pro udržení duševní pohody je vnímat sama sebe. V posledních dnech jsem totiž dělala vše, jen ne to.

www.theodysseyonline.com

Pokaždé si říkám, jo udělám tuhle zkoušku a pak si dám oddech. Jenže já příjdu večer domů a zase beru do rukou nějakou jinou učebnici a říkám si: ,,Hele když začneš teď, tak to budeš mít rychleji z krku a na další zkoušce nebudeš vyvádět." No a pak mám i tu druhou a zas beru do těch pracek další učebnici a jedu dál. Mezitím si jdu zaběhat.

Běhání je zdravé.

Ano, pro mě bylo. Ale jakmile jsem z toho všeho stresu a učení přestala vnímat, co mi tělo říká, už to byla jen rutina. Běhání se změnilo v útěk. Útěk před všemi povinnostmi a strachem, že to nedokážu. Ale to si neuvědomuji, jen běhám "pro zdraví".
Pak si jdu zaplavat, třeba i na tři hodiny v kuse - je to přeci zdravé. Jasně, že příjdu domů vyřízená, ale musím se přeci učit, zbývá pár dní do zkoušky. A takhle pořád dokola.

Samozřejmě, že tímhle nechci nijak shazovat sport, je to účinný lék proti stresu, pokud to však alespoň nějak vnímáte a kontrolujete, a ne že zběsile zdrháte s dubstepem v uších. Občas mi to přišlo jakože utíkám a čekám až proběhnu nějakou neviditelnou "hvězdnou bránou", která mě přenese do dimenze, kde budu mít konečně aspoň pár dní klid .

No a pak příjde očekáváných pár zápisů do indexu a já si říkám: ,,Jo, tak tohle jsi zvládla dobře, holka!" Jenže další den se vzbudím a vím, že mě ještě čeká ta poslední a že čím dřív začnu, tím dřív to budu mít z krku.

Takže tisknu otázky a beru knihu do ruky, jak je mým zvykem.

Odměna za předchozí snahu? No přeci zápis v indexu a možná nějaký dortík, to přeci stačí, k čemu nějaký odpočinek?

Ale pak přišel moment, kdy jsem na tom z hodiny na hodinu začala být zdravotně opravdu špatně.

Nechci to tady přímo popisovat, ale vlastně jsem se úplně složila a nechci to všechno svalovat na mě, že jsem špatně zvládla ten nápor a měla jsem si to líp rozložit a dát si nějaké odměny, volna, klid, meditaci. Může to být také nějaká nemoc samozřejmě. Ale jelikož ještě nemám výsledky, tak si dovolím být na sebe naštvaná.

Uvědomila jsem si křehkost života a celého mechanismu našeho těla. Přesně to, co nám říkali na první přednášce z anatomie:

,,Čím je stroj složitější, tím snadněji se porouchá. A člověk je sakra složitý stroj."


Fritz Kahn - úžasný umělec

Zdraví je na prvním místě a to není jen hláška z reklamy na soukromou ordinaci, ale je to opravdu důležitý bod na žebříčku hodnot, který by si měl každý člověk nejen srovnat, ale zároveň neustále kontrolovat, jestli ten žebříček opravdu udržuje podle svých představ.

Má představa vypadala asi takhle:

1, zdraví
2, kamarádi a rodina
3, škola
4, práce, projekt

Ale realita?

1, škola
2, škola škola škola
3, spánek :D
4, kamarádi a rodina
5, práce, projekt
6, zdraví...eh počkat no jo zdraví...no tak já si půjdu zaběhat

Vlastně jsem ráda za ten varovný signál od těla, že něco není v pořádku a člověka to donutí víc přemýšlet nad sebou a nad tím, co dělá a proč to dělá.

Uvědomila jsem si, že tu školu prostě chci dělat a dodělat, i když to je těžké na psychiku, na nervy a viditelně ten stres nezvládám.

Na druhou stranu dle výsledků zkoušek to zvládám s přehledem. Tak jsem dospěla k tomu, že je na místě změna ve vnímání toho, co znamená "zdraví".

To jest ne že "spím 8 hodin a jím pravidelně - zdravá" x "spím 4 hodiny a moc nejím - nezdravá".

Ale spím 8 hodin, jím pravidelně a zdravě, ale celý den mám sevřený žaludek stresem a nedělám nic jiného než učení a bojím se podívat i na seriál? To jsem pokládala za zdravé a to byla chyba.

Zároveň tenhle článek nepíšu jen pro sebe, abych svoje chyby měla černé na bílém, ale taky pro vás, ostatní, ať už máte stresy z práce, zkouškového nebo anatomie nebo čehokoli dalšího.

No dobře, to by stačilo a na odlehčení vám jen napíšu, že miluju chia semínka a všem je doporučuju! Je to super na energii a cítíte se pak zdraví a krásní (i když to asi jenom já, protože mi to tak strašně chutná :D ). Nejlepší je udělat si banánový kotejl s kiwi a chia do toho naházet, popřípadě pudink, do kterého si můžete dát jakékoli ovoce nebo šťávu!

www.kitchenstory.cz


Můj a Čihákův kiwiovo-banánový favorit


A jak zvládáte stres vy?

sobota 26. března 2016

Anatomie? Challenge accepted!


Předmluva ohledně aktuálních informací o studiu

Pitvy mám za sebou, takže pro ty, co je to ještě čeká, doporučuju se učit hlavně z Grima 5 a podívat se na lymfu do Petrovického. A kdo je z 1. lf tak se nebojte prof. E., měli jsme ho na popiteváku a nikoho nevyhodil (prý totiž vyhazuje až u zkoušky) :D
Jinak to byl zápočet pohodový, většina lidí prošla, nebyl to takový nervák jako v zimě. A celkově to považuju za dobré "soustředko" k učení na zkoušku, protože sice se každý den musíte fakt hodně učit, ale na druhou stranu pak máte alespoň na chvíli pocit, že rozumíte a chápete tu anatomii a začínáte pronikat i do PNS.
P.S.: Ten pocit mě přešel po třech dnech po popiteváku. Stay positive. :D



A teď už k věci:
Cože, že už jsme všichni přihlášeni na zkoušky? Cože, že jsme ve stresu? Cože, že jsme ještě neslyšeli o CNS?

Nevadí! Aneb jak by řekl klasik, není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo! :D Což mi připomíná, že jsem teď na antibiotikách, takže žádný veselý velikonoce, ale tak pozitivum je, že spím tak o 300% víc než minulé dny a tak mám i víc času na přemýšlení o hodnotách, takže tenhle článek bude trošku víc přemýšlecí, skoro až motivační!

V den, kdy jsem se přihlásila na zkoušku z anatomie, jsem si z hecu začala číst články o tom, jak probíhaly zkoušky různých spolubojovníků a jediné, co jsem z toho měla byla totální depka. Všechno to má podobný průběh: člověk se učí, trochu to fláká, pak to zase hrotí a pak už jen opakuje a kreslí, má stavy manické psychózy, pak depresí, pak zas, že to všechno bude dávačka, a pak zase hluboké deprese. Dobře, jsem na to všechno připravená, ale myslím, že to nejdůležitější je motivace, ta totiž podle většiny starších spolužáků postupně poleví i u těch nejnadšenějších mediků.

A víte co? Berme to jako jednu velkou výzvu a prostě to všichni dáme i kdybychom měli porušit pravidlo vyhazování 60% na 1.lf - nevím, jak je to na jiných fakultách :)

Moříme se s Čihákama, taháme Petrovické a Grimy, stokilové atlasy, běháme ze studovny do knihovny a z knihovny do ústavu a pak konečně domů, kde se dá učit v klidu, protože co jiného bychom doma dělali kromě učení a spánku, že jo.
Ráno vstávačka někdy v šest, letíme na praktika z histologie, které rozumí..no..kdo z vás? Já moc ne. A pak zase tisíc věcí a člověk se těší na večer až si s klidem půjde kreslit schema senzitivní inervace horní končetiny. Neznám nic víc uklidňujícího, fakt.
Další den, nádech, výdech, jdem do toho, zdravotnická informatika...Prosím všechny svaté, ať tohle nikdy v praxi nebudu muset dělat. Microsofte Accessi, promiň, ale nám to prostě klapat nebude.
A pak spousta dalších nekonečných dní a napůl probděných nocí, které si už ani tolik nepamatujeme, protože nejhorší zážitky náš úžasný mozek automaticky smaže.

Vzpomeňte si, jak byste na tohle koukali v září a jak na to koukáte teď!



No a teď mi řekněte, vážně si necháme líbit to, že nám nedají zkoušku jako odměnu za tohle celoroční snažení? Fakt to vzdáme? A počkat kvůli čemu, že to máme vzdát? Jo jasně, je to těžký na psychiku a budeme úplně v háji a vystresovaní a knedlík v krku a srdce v kalhotách a na plicích vodu a v rukou mám třes a všechny syndromy vážné neléčitelné chronické deprese, popřípadě schizofrenie se všemi typickými příznaky.


No a co? Něco vám řeknu, i přes to všechno to zvládneme, protože jsme toho Čiháka netahali na každém kroku pro nic za nic! Zasloužíme si nějakou odměnu a cheesecake od maminky je moc fajn, ale já bych radši ten podpis do indexu. (Nebo obojí, že jo.)

A tak bych chtěla zmínit, že všichni, co jsou si opravdu jistí, že tuhle školu chtějí dělat a chtějí být doktorem i v tomhle světě, kdy nikdy nevíte, kde něco vybuchne nebo kdy bude zvolen Trump nebo kdy nás zaplaví vlna nebezpečně se zvedajících oceánů, všichni, kteří tu nejsou jen z přání babiček, dědečků nebo maminek, ano my všichni, co víme, že na to máme, pojďme do toho spolu a ono to půjde! :)

Vzpomeňte si na sebe v září. Já osobně se na sebe zpětně dívám jako na neopeřené kuře, které jde s obrovskýma očima do knihovny se slovy ,,Prosím jednu...ehm...ee...Anatomii Jedna od Radomíra Čimáka", paní knihovnice se na mě pohrdavě podívala zpod tlustých brýlí a povídala: ,,Asi myslíte Čiháka"...,,Ehm, jo, to bude ono."
A kolik dalších trapasů jsme jako prváci zažili! A jak jsme se stresovali před prvními zimními pitvami a mysleli, že to je konec světa! A teď si tady sedíme v letním semestru a s klídkem ukládáme v hlavě téměř celou látku z Anatomie, kromě CNS, smyslů a endokrinních orgánů! Fakt nevím, jak je fyzicky možné něco takového si pamatovat, ale viditelně to jde. Tak tu snahu a ten náš mozek nasáklý vědomostmi musíme někde zúročit! Ten celý rok musíme někde zúročit! Tohle prostě půjde vám říkám. A teď si asi pobroukáváte, jo ona ještě neviděla CNS, to jí pak to nadšení přejde, ale já už na to koukala a začala se to učit a není to nic, co by se nedalo zvládnout, i když to bude těžké jako kráva! Zapomeňte na všechny strašící spolužáky a přísné lektory, kteří vám říkají, že to bude nejstresovější zkouška vašeho života. Jde o to, být tam v klidu a mít nějaké sebevědomí a prostě přijít před zkoušejícího a vyklopit tam na něj všechno, s čím jsme se celý rok tak mořili.


Nenecháme si to zkazit nějakou trémou nebo co. Jo jasně, přijde to a bude nám špatně, budeme se zadrhávat a ve zpocených rukou neudržíme ani tužku, ale prostě nastane moment, kdy se uklidníme a vzpomeneme si, co všechno jsme za ten první rok prožili a že tu zkoušku prostě uděláme.




Tak vypsala jsem se a teď všechny hejty do mě! Protože určitě působím nepřirozeně přemotivovaně a to není dobrý a taky se nějak moc málo bojím a moc málo nad tím brečím, ale nebojte, ta fáze přijde, každopádně myslím, že hned ze začátku, je důležitý si uvědomit, jestli to chci a proč vlastně? A když to mám srovnaný tak pak už jen učit se, učit se, opakovat, malovat. Let´s go for it!

Stejně pak skončíme všichni takhle :D

pondělí 25. ledna 2016

Jak dát biofyziku na ÁČKOOO?


Tak jsem tu po dlouhé době, svěží a plná života, jupí! (Ano, studuji medicínu, nebojte, nespletli jste si blog.)
Zimní zkouškové mám za sebou, protože jsem biofyziku udělala v předtermínu a ještě k tomu na krásné Áčko (ale na tom samozřejmě nezáleží, hlavně, že to mám!)

Takže teď pro všechny nešťastníky, se kterými velmi soucítím, a přeji jim hodně štěstí na tuhle záludnou zkoušku:

1. Nepodceňujte přípravu! (To jsem vám hodně pomohla, co? :D ) Ne vážně, hodně lidí říká, jak moc jednoduchá zkouška to je, a že histologie a anatomie se s tím ani nedají srovnat, ale přesto, je to jediná zkouška v zimním semestru a tak je potřeba se na ní fakt naučit, ať ji nemusíte opakovat. Takže hezky vypracované triplety, a jedeme (zkouší i tento rok dle tripletů z minulých let).

2. Pozor na příklady! Říkáte si, jó, příklady nám tam nedají, to je v pohodě, to počítal jen Uspávač Hadů na přednáškách. Ale právě v tom je zakopaný pes. Prof. V. si totiž moc rád pošmákne na příkladech typu:
Vypočítejte korekci vidění pro pacienta, který vidí bod na optotypu z 30 cm, ale zdravé oko by ho vidělo z 1 m.
Nebo například kolik rtg. záření pohltí nádor 15 cm pod kůží, když je rentgenka(5Gy) v dálce 30 cm.
Nakreslete chod paprsků optickým mikroskopem a různé příklady s numerickou aperturou.
Jak by vypadal fázový diagram vody po přidání soli (viz Raoultovy zákony).

3. To, co si napíšete na "potítku", nikoho moc nezajímá. Je to hlavně pro Vás, ale co jsem slyšela i od ostatních z ročníku, na ten papír se vám nikdo skoro ani nepodívá, a když už tak jen na vzorečky, teorii musíte odvykládat sami a většinou se váš zeptají na teorii z úplně jiné otázky, než jsou ty z vašeho tripletu.

Omlouvám se, že komiks není úplně HD, ale nejde mi to normálně stáhnout z té stránky, kde je vyrábím, takže jedu výstřižky :/
4. Vzorečky, vzorečky, vzorečky. Ano, hraje se tu na krátkodobou paměť. A ano, zeptal se mě na vzoreček na osmotický tlak, volnou entalpii, entropii, entalpii klasickou, první a druhý tmd. zákon, Henryho zákon, a pak ještě nějaké, ale to už jsem zapomněla :D

5. Jednotky, jednotky, jednotky. (A taky jejich odvozování.)

No schválně, víte, čeho to jsou jednotky?
6. Buďte sebevědomí. Učili jste se na zkoušku pět dní a máte pocit, že v tom plavete jako Jack v poslední scéně Titanicu? Hlavně si z toho v den zkoušky už nic nedělejte, prostě tam nakráčejte a vydejte ze sebe maximum. No když to nedáte, tak příště, konec konců, tři pokusy jsou vlastně docela dost. Když zkoušející uvidí, jak tam sebevědomě kráčíte a začínáte vysvětlovat teorii k první otázce z tripletu s úplnou jistotou (i když u toho říkáte každou druhou větu špatně), tak si také může říci, že jste třeba jen nervózní, a že to máte určitě skvěle naučené.

Důkaz, že někoho ta biofyzika může i zajímat!


7. Neučte se jen z tripletů a skript, zabruslete i do "Odmaturuj z fyziky" nebo sem -> http://fyzika.jreichl.com/ . Základní znalosti středoškolské fyziky se vždy cení a navíc díky nim, budete moct lépe "vařit z vody".

8. Je to všechno o štěstí, ale štěstí přeje připraveným (jak řekla naše úžasná tutorka :)

Na závěr mě napadá už snad jen citát z tradičních videí o první pomoci, které nám pouštěli každoročně v září na biologii na gymnáziu, a který se k tomuto tématu až hrozivě hodí...Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. 
(Protože proč na závěr psát něco pozitivního, že ano? Ne ale nebojte, ta biofyzika prostě JDE! A nakonec tam vyhodí stejně úplné minimum lidí, takže na ten třetí pokus už to dá fakt snad každý. :)

A taky nedoporučuju se odhlašovat z termínů, které jste si zapsali původně, ale to už je hodně individuální. Na prvním předtermínu u nás totiž vyhodili skoro polovinu lidí, takže pozor na to, bylo nám tam řečeno, že když už máme předtermín, tak to musíme umět dokonale.

Tak vzhůru do letního semestru, učit se na letní pitvy a histoluuu <3 A jak probíhá vaše zkouškové?