Sbohem, genetiko!
Sedím před monitorem a začínám všechno vidět dvojmo, můj nervus opticus už to prostě nezvládá, chudáci mitochondrie, nemám náhodou Leberovu neuropatii? Kolečka v hlavě se mi zběsile točí ve snaze vzpomenout si na další mitochondriální onemocnění. Mrknu na pravý dolní roh obrazovky - 01:32. To už je moc, musím jít hned spát. Zítra je velký den, čeká mě zkouška z Biologie a genetiky.
---
Jednou z výhod druháku (na 1. lf ?) je opět jen jedna zkouška v zimním semestru. Takže si všichni opět můžeme užívat ty skvělé poznámky kamarádů z jiných fakult typu ,,Jé, ty máš jen jednu zkoušku? Vy se tam na tý medicíně stejně hrozně flákáte! To my na právech...!!"
,,My na fildě máme takovejch zkoušek! To by ses z toho zbláznila, fakt!"
A tak podobně, znáte to. :D
Každopádně jsem se i tento rok, z trochu tradičních důvodů rozhodla pro předtermín, tentokrát z Biologie a genetiky.
A tak podobně, znáte to. :D
Každopádně jsem se i tento rok, z trochu tradičních důvodů rozhodla pro předtermín, tentokrát z Biologie a genetiky.
Možná bude kolegy zajímat, jak taková zkouška probíhá, tak se pokusím ji stručně popsat.
Po příchodu do Purkyňáku jsme byli rozesazeni do praktikové mítnosti společně se studenty z anglické paralelky. Rozdali nám zkouškový test (velmi podobný těm vyneseným, jen trochu pozměněné příklady) a nechali nám na jeho napsání přesně 60 minut.
Z české skupiny jsme ho napsali všichni (potřebujete min. 10 bodů z 15). Pak přišli dva zkoušející a vzali si první dva "na porážku". Na vyvolání svého jména jsem čekala přes tři hodiny, ale nakonec jsem se dočkala a šla k paní přednostce ústavu. Nemůžu o ní říct nic špatného, i přes všechno, co jsem se o ní doslechla. Měla jsem asi 20 minut na přípravu a pak mě zkoušela ze všech tří otázek, nakonec ještě přidala doplňující otázku na epigenetiku. Neptala se na detaily (třeba u translace ani nechtěla ty typy S podjednotek ribosomů), byla milá (nekecám!) a nerýpala v něčem, co jsem nevěděla. Měla jsem docela štěstí na otázky, takže jsem toho měla hodně předpřipraveno na papíře a snažila jsem se co nejvíc mluvit, prostě zabít ten čas. Bylo totiž už kolem páté a bylo vidět, že je trochu unavená (šla jsem poslední). Moje taktika nejspíš zabrala, protože jsem odešla s vyplněným indexem a skvělým pocitem, že už to mám za sebou.
Učila jsem se ze skript (3 díly) plus z vypracovaných otázek, myslím, že to bohatě stačí, pokud si ještě občas dopřečtete něco z wikiskript nebo jiných zdrojů, když něco vyloženě nechápete. Na přednášce jsem nebyla ani na jedné...no dobře, možná na té první v prváku. :D Takže nemůžu říct, jestli doporučuju tam chodit nebo ne, ale každopádně to není nezbytnost.
Gratuluji! Užij si zasloužené volno :).
OdpovědětVymazatJsem teprve prvák, ale už začínám poznávat ty přezíravé pohledy vrstevníků, když řeknu, že mám "jen" dvě zkoušky :D
Děkuji! Přesně tak..ale tak člvoěk si prý zvykne :D
VymazatNirvana je moje srdcovka,kdybys byla kluk a zahrála mi něco od nich na kytaru, asi neodolám. Ach! :D
OdpovědětVymazatJinak řeči typu "Ty máš jen jednu zkoušku. Ty máš na státnice jen čtyřicet otázek." apod. jsem se už naučila vypouštět, zbytečný se rozčilovat :)
A gratuluju ke zkoušce! :)
Joo taky je zbožňuju :D
VymazatA děkuju moc :)
Moc blahopřeju ke genetice! A kecy ve stylu ,,ty máš jenom jednu/dvě/tři zkoušky mě vytáčej furt, takže pořád čekám na ten kouzelnej moment, kdy mi to začne bejt úplně jedno. :D
OdpovědětVymazatSnad sis cestování užila, jsem docela zvědavá, kam jsi odjela! :) Přeju hodně sil do letňáku!
Trochu to popisuješ jako pohodičku, ale až tak lehké to asi nebude. Ono je u těch zkoušek dobré mluvit pomalejším tempem, ale zase soustavně, aby to působilo tak že fakt víš. Někdy se člověk taky může pěkně blbě zamotat, pokud nakousne něco o čem nemá ani páru a zkoušející se na to zeptá. Moje taktika byla se takové situaci vždycky vyhnout a nezmínit něco rádoby chytrého jakože vím, aby se na to někdo nezeptal víc do hloubky. A když už se mi podařilo něco takového zmínit, tak to co nejrychleji zamluvit něčím o čem toho vím dost a v takových situacích zase klidně zpomalovat, aby byl prostor se mě zeptat. Zkrátka co nejvíce si hrát s časem. U někoho to jde u někoho vůbec. Třeba se to bude někomu hodit.
OdpovědětVymazat