Sbohem, genetiko!

Sbohem, genetiko!

   4:10       Stacy

---

Sedím před monitorem a začínám všechno vidět dvojmo, můj nervus opticus už to prostě nezvládá, chudáci mitochondrie, nemám náhodou Leberovu neuropatii? Kolečka v hlavě se mi zběsile točí ve snaze vzpomenout si na další mitochondriální onemocnění. Mrknu na pravý dolní roh obrazovky - 01:32. To už je moc, musím jít hned spát. Zítra je velký den, čeká mě zkouška z Biologie a genetiky.

---

Jednou z výhod druháku (na 1. lf ?) je opět jen jedna zkouška v zimním semestru. Takže si všichni opět můžeme užívat ty skvělé poznámky kamarádů z jiných fakult typu ,,Jé, ty máš jen jednu zkoušku? Vy se tam na tý medicíně stejně hrozně flákáte! To my na právech...!!"

,,My na fildě máme takovejch zkoušek! To by ses z toho zbláznila, fakt!"
A tak podobně, znáte to. :D
Každopádně jsem se i tento rok, z trochu tradičních důvodů rozhodla pro předtermín, tentokrát z Biologie a genetiky.

Možná bude kolegy zajímat, jak taková zkouška probíhá, tak se pokusím ji stručně popsat.

Po příchodu do Purkyňáku jsme byli rozesazeni do praktikové mítnosti společně se studenty z anglické paralelky. Rozdali nám zkouškový test (velmi podobný těm vyneseným, jen trochu pozměněné příklady) a nechali nám na jeho napsání přesně 60 minut.
Z české skupiny jsme ho napsali všichni (potřebujete min. 10 bodů z 15). Pak přišli dva zkoušející a vzali si první dva "na porážku". Na vyvolání svého jména jsem čekala přes tři hodiny, ale nakonec jsem se dočkala a šla k paní přednostce ústavu. Nemůžu o ní říct nic špatného, i přes všechno, co jsem se o ní doslechla. Měla jsem asi 20 minut na přípravu a pak mě zkoušela ze všech tří otázek, nakonec ještě přidala doplňující otázku na epigenetiku. Neptala se na detaily (třeba u translace ani nechtěla ty typy S podjednotek ribosomů), byla milá (nekecám!) a nerýpala v něčem, co jsem nevěděla. Měla jsem docela štěstí na otázky, takže jsem toho měla hodně předpřipraveno na papíře a snažila jsem se co nejvíc mluvit, prostě zabít ten čas. Bylo totiž už kolem páté a bylo vidět, že je trochu unavená (šla jsem poslední). Moje taktika nejspíš zabrala, protože jsem odešla s vyplněným indexem a skvělým pocitem, že už to mám za sebou.

Učila jsem se ze skript (3 díly) plus z vypracovaných otázek, myslím, že to bohatě stačí, pokud si ještě občas dopřečtete něco z wikiskript nebo jiných zdrojů, když něco vyloženě nechápete. Na přednášce jsem nebyla ani na jedné...no dobře, možná na té první v prváku. :D Takže nemůžu říct, jestli doporučuju tam chodit nebo ne, ale každopádně to není nezbytnost.

Read More

Chytáky na fyziologii - Stacy je zpět!

Chytáky na fyziologii - Stacy je zpět!

   2:59       Stacy

---

Stacy je zpět! Zná mě tady vůbec někdo? Po několikaměsíční neaktivitě koukám na návštěvnost a vůbec nechápu, kde se tu ti lidi berou! Tak víte co? Já vám napíšu aspoň trochu užitečnej článek (jak pro koho)!

Na úvod si musím dovolit menší reklamu na jednu skvělou jazykovku, na které teď spolupracuji, a o které se bohužel zatím moc neví - Impara, najdete i na facebooku! Pokud víte o někom, komu by se hodili medické kurzy (nebo i klasické), tak mi dejte prosím vědět! :)

A teď zpět k článku - prázdniny byly růžové, ale jsme zpět v černé realitě lékařské fakulty a všichni se zase pomalu začínáme učit, jak se učit (já už to totiž zapomněla).
Hned od října mě chytl jediný předmět a to fyziologie. Konečně nám anatomie začne dávat opravdový smysl! Jak to tam všechno funguje? Všechny moje otázky budou konečně zodpovězeny! Nebo...to jsem si alespoň říkala na začátku.
Ovšem osud tomu tak chtěl, že na naší fakultě, se píšou celkem přísné testy na každé hodině, a problém je, že látku těchto testů se dozvídáme až POTÉ co jsme daný test napsali. Takže je to stylem "nastuduj si sám". S čímž bych neměla nejmenší potíž, kdyby látka v testech obsažená byla přítomna v učebnici (naše doporučená literatura je Kittnar, Trojan a pak nějaké atlasy). Vlastním obě tyto knihy plus jeden atlas a ani po svědomitém učení jsem nedošla k uspokojivému výsledku z testu (lépe řečeno byl opravdu hrozný)!

Takže jsem se rozhodla napsat článek, ve kterém budou shrnuta všechna témata, která po nás chtějí v testech, protože momentálně je pro mě blížící se zápočtový test absolutním strašákem! Omluvte stručný a možná nepřehledný styl, který se bude podobat pitevním opakovacím článkům, které se na tomto blogu kdysi objevily.

1, Sekundárně aktivní transport

Pokud se zaměříme na jednu Na/K pumpu v buňce, která právě propustila ven (za využití ATP) jeden kation Na a dovnitř jeden kation K, pak může dojít k tomu, že někde jinde v buňce se dovnitř transportuje (tentokrát již PASIVNĚ) další sodíkový kation (díky nastalé nerovnováze počtu sodíků uvnitř). Tomu říkáme sekundárně aktivní transport.

Věděli jste, že ...více než 50% energie buňky se využívá na provoz Na/K pumpy?

2, Klidový membránový potenciál

KMP mají všechny buňky (jsou úplně polarizované) až na pacemakerové buňky (neúplně polarizované).

Například na erytrocytu nemůže existovat AP, protože....zde nejsou přítomny napěťově řízené kanály!

3, Akční potenciál

Kanály (Na) se otevřou až po dosažení určitého práhu, nejčastěji se udává -55mV. Kolem -20mV se otevřou už i kanály pro K a tím se prediktuje budoucí repolarizace. AP tedy od prahové hodnoty začíná depolarizací, pak transpolarizací a dolů se křivka svažuje díky repolarizaci (otevření K kanálů) a nakonec se křivka dostane až pod hodnotu KMP. Zpět na hodnotu klidovou se dostane díky aktivitě Na/K pumpy, která za využití energie vyrovná koncentraci iontů tak, aby změna napětí na membráně byla opět -70 mV.
AP se nedá vyvolat jen částečně - proto všechno nebo nic!

Skvělý obrázek na ukázku vzniku AP  v inciačním segmentu - EPSP se složí tzv. SUMACÍ.

4, Rozdíl mezi neuronem a kardiomyocytem (vzhledem k AP)

Nakreslíte si křivky a vysvětlíte, že kardiomyocyt má mnohem delší trvání oproti neuronu, má zde totiž fázi "plató", která nastává díky přítomnosti speciálních kanálů, ty zajišťují to, aby se srdce stáhlo jako celek (a ne postupně jako mexická vlna :).

5, Co je synapse?

Komunikace mezi neuronem a jinou buňkou.

6, Křivky excitačního postsynaptického potenciálu (a inhibičního)

Když dáte křivky dál od sebe vzniknou vám slupky od cibule. Tak se to dá taky kreslit, prý. :)

7, Vliv kalémie na polarizaci membrány, KMP

Při hyperkalémii jdou draselné ionty více dovnitř, takže se uvnitř buňky náboj změní na více KLADNÝ, tj. dochází k depolarizaci (z minusu na plus).

Při hypokalémii jdou draselné ionty více ven, takže je uvnitř buňky náboj najednou ještě více záporný. Tj. z minusu na ještě větší minus = hyperpolarizace.

Doporučuju si to nakreslit, nebo si jen zapamatovat, že ty dvě "hyper" jsou opačně.

8, Některé významné hodnoty, které jsou v každé učebnici jinak

Sedimentace, FW u mužů 2-5, u žen 4-8 mm/hod. Ale normálně se to počítá prostě do 20 jste zdraví. :D
Sedimentace je vyšetření senzitivní, ale nespecifické!
Nahrazuje se CRP (protein akutní fáze -> reakce na bakteriální nebo jinou infekci v organismu) - normální hodnota je 0-10 (od 40 výš je zvýšený).

Koncentrace extracelulárních iontů: (mmol/l)
Ca - 2-4
Cl - 109
HCO3 - 24
K - 3,8 - 5,1
Na - 130 - 146

9, Co je to anémie? A jak se ji tělo snaží kompenzovat?

Nedostatečná koncentrace hemoglobinu v krvi (pozor, není to nedostatek červených krvinek).
Tělo zvýší srdeční frekvenci, zvýší se produkce EPO - více retikulocytů. Také se sníží parciální tlak kyslíku v krvi.

10, Co je to Virchowova trias?

Virchowova triáda zahrnuje tři faktory, které jsou příčinou vzniku žilní trombózy.

K těmto faktorům patří:

hyperkoagulační stav (trombofilní stav krve);
stáza krve (turbulence, proud krve);
porušení endotelu žíly (kontinuity povrchu).

(převzato z wikiskript)

11, Kde vzniká nejčastěji trombus?

V pánevních, aortoiliackých žílách. (Může se pak dostat do plic, ale pozor, ne do mozku.)
Z povrchových žil se trombus jen těžko dostane do těch hlubokých, zaklíní se na přechodu.

12, Co je to cyanóza? Jakou barvu mají jednotlivé typy hemoglobinu?

Zvýšená koncentrace deoxyhemoglobinu (modrý).

Methemoglobin - hnědočervená barva.
Kyanohemoglobin - narůžovělý.
Karbaminohemoglobin - fialový.

13, Proč je saturační křivka u fetu posunutá doleva?

Protože musí krev přijímat od matky, přes placentu - je to těžší pro příjem kyslíku než z plic, proto musí být afinita pro kyslík větší, jinak by nedostal dostatek kyslíku.

14, Co se stane když podáme pacientovi AB+ krev A-?

Nic, AB+ je univerzální příjemce. (AB- by naopak mohla dostat jen minusové, protože plusové obsahují protilátky anti-D).

15, Jaká je hodnota A-V diference?

200-150= 50 (Protože v arteriální krvi je 200 ml/l kyslíku a v žilní 150 ml/l.)

16, Jaký je tlak O2 a CO2 v krvi?

O2: 100 Torr A, 40 Torr Ž
CO2: 40 Torr A, 46 Torr Ž

17, Co je to biologický pokus?

Píchneme pacientovi transfuzi jen 20 ml a čekáme 15 minut, co se s ním stane. Pokud nic, tak pokračujeme. (Většinou se provádí dvakrát).

18, Co je to erytroblastóza?

Pokud má matka Rh- a dítě Rh+ po otci, u prvního těhotenství si matka vytvoří protilátky a druhé těhotenství již může u dítěte způsobit erytroblastózu (protilátky matky útočí na erytrocyty fétu-> rozklad krvinek na bilirubin, ten se může dostat do mozku ->zavážná poškození, retardace a další).

BONUS: Proč děti vždycky vyhrají pexeso?

Jejich EPSP jsou tzv. "late PSP", takže potenciál má mnohem delší trvání, tedy my už obrázek na kartičkách dávno zapomeneme, ale dětem to v paměti vydrží déle.

Read More