Díl 4. a poslední: Špatné zkušenosti z nemocnic na praxi z gynekologie

Díl 4. a poslední: Špatné zkušenosti z nemocnic na praxi z gynekologie

   6:29       Stacy

---

 Ahoj vážení , je tu konečně poslední díl stážového speciálu a já se zas na nějakou dobu nejspíš uložím do blogerského spánku, ze kterého nevím, jestli někdy procitnu :D

Na začátek  sem pro úplnost dám ještě několik neutrálních anketních odpovědí:

Pelhřimov - ,,Viděla jsem dost porodů,sona a lehké zákroky rádi okomentovali, ale něco zkusit nebo do ambulance spíš nepouštěli. Ale možná jsem nebyla dostatečně iniciativní."

Nemocnice Milosrdných bratří, Brno - aktivně se nevěnovali, na dotazy ale odpovídali ochotně

Praha:
ÚPMD v Podolí - ,,Obcházeli jsme různá stanoviště a většinou jsme pouze sledovali práci doktorů. Většina personálu však byla příjemná a odpovídala na dotazy ochotně. Ano, pokud jim nevadí aktivně se hlásit o možnost vyzkoušet si vyšetření apod. Jinak budou převážně pozorovateli. "

NNB - ,,Většinou jsme si museli sami někoho najít, přístup lékařů byl velmi různý, ničím výjimečná stáž nebyla, ale nic hrozného se taky nedělo."

Frýdek Místek – ,,Žádné výkony jjsem si nevyzkoušela, ale byli milí a ochotní."

A konečně se dostáváme k nemocnicím, které kolegové NEDOPORUČUJÍ

Praha:

FNKV – Stráveno zde 8 a víc hodin. ,,Věnoval se mi vždy lékař přítomný na konkrétním pracovišti (spíš nevěnoval). Na začátku jsme každý den byli rozděleni na ambulance a sály, kde se nám teoreticky někdo věnovat měl, ale pokud člověk chtěl něco prakticky zkoušet, musel se neustále dokola ptát. Spíš bych asi nedoporučila, praxe je hodně o 'dívání' a málo praktická. Nemůžu ale říct, že by byla vysloveně špatná. Na rozdíl od Bulovky si lze ale o nějakém 'samostatném rození pod dozorem lékaře' nechat zdát. Vyšetřování pacientek vaginálně rukou, 1x mi půjčili břišní ultrazvuk."

Apolinář - ,,Asi je to dost o doktorovi, který je vám přidělen. Když se budete aktivně hodně prosazovat, někteří lékaři vám toho spoustu rádi předají. Někteří vás ale nechají stát v koutě a čučet....Vzhledem k tomu, že si doktora nevybíráte, tak bych spíše nedoporučil. Nevyzkoušel jsem si absolutně nic. Na každý týden máte jednoho lékaře, náhodně přiděleného."

Další názor na Apolináře: ,,Myslím si, že 2 týdny jsou zbytečné, aspoň když to probíhá tak, jak to probíhalo u nás. Bohužel lékaři neberou tu praxi moc vážně."

Na Apolináře ale byly v minulém díle i dvě kladné recenze :)

Thomayerova nemocnice - ,,Pokud ma medik zájem o obor,tak bych doporučila zvolit jinou nemocnici. Bohužel k praktickým výkonům nás moc nepustili, ale alespoň mohl člověk asistovat a něco vidět.  Mohla jsem se obrátit k prim. MUDr. Kolkovi.

Thomayerka, druhý názor - ,,Nechceš nic dělat - ideální místo, nemusí se tam prakticky vůbec chodit, nikdo to nekontroluje, prům 3 hodiny/den."

Mladá Boleslav - ,,Byla možnost jít na oddělení, porodnici, sál nebo ambulance - gynekologie, porodnická poradna a ultrazvuk. Všude se musel člověk spíš vnutit, ale nebyli nijak extra nepříjemní. Sestry se ke vzdělávání mediků stavěly rozhodně lépe než lékaři, takže když chtěl člověk na sál nebo k porodu, bylo lepší obrátit se na ně. Popravdě asi nic nevzkoušeno, většinu času jsem jenom koukala, ale to bylo asi i kvůli mému nezájmu o obor. Byla alespoň možnost získat podpisy do logbooku a na seznam výkonů ke státnici z gynekologie. Doporučuji spíše těm, co hledají místo, kde se na dva týdny zašít a nějak tu praxi přežít. Zájemce o obor bych poslala na jiné pracoviště."

Nemocnice Karlovy Vary - ,,Nevěnovali se mi, občas jsem mohla být na sále, občas na ambulanci. Vzhledem k převážné většině rusky mluvícího personálu jsem se ani neodvážila požádat o vysvětlení problematiky. A jedna lékařka - Češka nevěděla, že methyldopa je antihypertenzivum volby u těhotných... To mluví za vše.. Nic jsem si nevyzkoušela."

Pak další názor na KV spíše stručný a jako neutrál - ,,Porod, vyšetření, císařský řez, gyn. operace - asistence."

ON Jičín – „Praxe je zbytečná, když z gyndy po 5. ročníku nic neumíme.“

Druhý názor Jičín - spíše pozitivní: ,,Fajn praxe, která mě bavila. Primář byl jen dva dny, zbytek byl na dovolené, takže se mi věnoval spíš zástupce primáře a ostatní lékaři/ky. Divili se, že jsem si tu praxi nechtěla o polovinu zkrátit. Asistovala jsem při operacích, nechali mě šít, zauzlit stehy pochvy při hysterektomii, asistovat u CS, u fyziologických porodů jsem se jen dívala (nic jiného jsem ani dělat nechtěla). Spíše ano, ale neměla jsem absolutně zájem o obor a navíc jsem si odbyla praxi už v létě x měsíců před státnicí, takže neumím moc posoudit přínosnost pro ty, kdo mají větší touhu se něco naučit."

A na závěr přidávám pár rad, které kolegové vepsali do poznámek:

,,Na praxi doporučuji domluvit se s porodní asistentkou."

,,Praxi z gynekologie v Praze doporučuji začít zařizovat co nejdříve, na jaře byla již všechna pražská zařízení obsazená. Jak už jsem také zmínila, z gynekologie dostanete ještě jeden seznam výkonů (kromě logbooku), kam je třeba nasbírat podpisy na státnici v šesťáku. Pokud by někdo šel na praxi dřív, než bude mít stáž z gynekologie, například o zimním zkouškovém, doporučuji si ten papír na Bulovce sehnat, protože například k porodu je těžké dostat se během výuky, vzhledem k tomu, že to nejsou zrovna plánované výkony a maminky tam studenty nechtějí."

Read More

Díl 3.: Kladné hodnocení nemocnic - prázdninová praxe z gynekologie a porodnictví

Díl 3.: Kladné hodnocení nemocnic - prázdninová praxe z gynekologie a porodnictví

   11:13       Stacy

---

Tak jo. Je to tady. Kratší název článku mě prostě nenapadl :D
Každopádně vrhneme se hned na výsledky, začneme s pozitivním hodnocením:

DOPORUČENO 

Nymburk - ,,Přístup k medikům je zde naprosto perfektní. Lékaři mě každý den informovali, co se zajímavého děje na oddělení a kam by bylo nejlepší zajít, aby to pro mne bylo přínosné. Vyzkoušeno UZ těhotné, fyzikální vyšetření těhotné, asistence u operací (např. hysterektomie, hysterektoskopie, ovarektomie ...). Toto oddělení bych jednoznačně doporučila. Medikům se věnují, zvou Vás na operace (samozřejmostí je i výklad). Snaží se Vám zapojit do chodu oddělení jako sekundárního lékaře."

Písek –  ,,Věnovali se mi všichni doktoři. I sestry byly velmi milé. Braly mě jako doktorku. První den jsem od staniční sestry dostala klíče od šatny, skříňky i celého oddělení. Moc mi nenabízeli sami praktické výkony, ale když jsem se sester zeptala, tak mě nechali odebrat krev. Jednou jsem asistovala na sále a 2x mě anesteziolog nechal dýchat ambuvakem za pacientku v krátké celkové anestezii a 1 mě zase jiný anesteziolog nechal intubovat. Jednou mi bylo nabídnuto doktorem provést ultrazvukem biometrii plodu. Ukázal mi to, vysvětlil zkratky a pak jsem to provedla sama znovu a dokonce jsem i viděla odchylky jeho a mého měření. Vždy jsem mohla být kde jsem chtěla- porodni sál, operační sál, ambulance... 

Vizity a sezení jsem se účastnila denně a byla jsem tam vítaná. Nebylo to jak u nás, kdy nás při výuce někdy postaví někam do koutu a řeknou ať jsme ticho. Tady jsem mohla mluvit, ptát se, vlastně jsem tam získala dojem toho jak se mladý doktor cítí po dostudování a co je od něj očekáváno. Všichni byli velmi milí. Je tam velmi mladý tým a mají tam sympatického, milého a hodného primáře. Vřele doporučuji. Bylo to tam super. Kdybych chtěla dělat gyndu (což nechci), tak by se mi tam líbilo pracovat. Mladí doktoři se tam ihned dostanou k mnoha výkonům a porodům. Ptala jsem se doktorky pracující tam 2 roky a už za sebou měla stovky provedených porodů."

Stáž domluvena se sekretářkou, prům. stráveno 5 hodin/den.

Druhý názor: 

,,Gynda me moc nebere, takze jsem asistovala u operaci a vysetrila par pacientek, pokud byl nalez edukativni, vysetrila jsem si sama. Kdo ma ale zajem, Pisecka gynda je skvela, pacientky ji zboznujou a kolektiv lekaru byl maximalne prijemnej."

Znojmo - ,,Kamkoliv jsem přišla, hned se mi lékaři i sestry začali věnovat a vysvětlovat - například když nebylo nic na porodních sálech, šla jsem do ambulance rizikového těhotenství a tak mi hned začali popisovat, co vidí na USG. Věnovali se mi všichni, nejvíce MUDr.Vlčková, MUDr. Kozmon a MUDr. Križan."

Domluvila se s primářem MUDr. Radkem Chvátalem.

Most - ,,Nedám dopustit na praxi mimo pražské/velké nemocnice. Mostecká nemocnice byla pro mě ideální na všechny praxe a věřím, že i jiné podobně velké nemocnice budou stejně vhodné. Vyzkoušeno: Vyšetření těhotné i rodiček, kyretáž, kolposkopie, natočení a vyhodnocení hromady CTGa další.  Domluveno s primářem Krhounkem."

FN ostrava - Vyzkoušeno: ,,Asisence u gynekologických operací, koukání na porody/SC, vyšetření těhotné ženy všetně vaginálního, vyšetření vaginálně v gyn. ambulanci. Brali nás na sály i na porody. Se sestrami jsem nebyla v kontaktu vůbec."

Havlíčkův Brod - Asistence na operačních sálech, porod, ultrazvuk. Celkově "celkem doproučuje", za den stráveno prům. 6 h.

Nemocnice Nové Město na Moravě – Dotazovanému se zde věnovali různí lékaři, vyzkoušel si např. vaginální UZ, za de de strávil 6 hod a celkově doporučuje.

   Praha

Apolinář - ,,Velmi bych doporučila, pokud je vidět, že člověk má zájem, tak se věnují ještě více. Vyzkoušela si cévkování, vyšetřování těhotné, UZ. "

Druhý názor: ,, Určitě bych doporučila, projdete téměř všemi možnými ambulancemi, odděleními. Na většině míst se vám lékaři snaží předat spoustu informací."

Nemocnice Na Bulovce - ,, Mohli jsme si zařídit svůj den dle sebe. Na sálku/sále/porodnici/ambulanci. Na konkrétního lékaře jsme se obrátit nemohli, spíše na kohokoliv, příp. na dr. Hurta. Vyzkoušeno gyn. vyšetření se zrcadly, UZ. "

Liberec -,, Vyzkoušeno: Odběr krve, kanylace, vyšetření per vaginam těhotné, asistence u laparoskopických operaci, účast na sálech, nabídnuta i kyretáž. Věnovali se nám všichni bez rozdílu."

Uherské Hradiště – ,,Milý personál, každý den asistence na operačním sále, ranní vizita na šestinedělí."

Příbram - ,,Asistence u sekce, a drobných gyn výkonů, viděla jsem porod, ošetření novorozence, kolposkopii, procházeli jsme vizity, ale chirurgie v Příbrami nic moc - každý den jsem byla vypsaná na sál ale na oddělení se mi nikdo nikdy nevěnoval a o ambulanci jsem musela prosit."

Masarykova nemocnice ÚnL - ,,Lékaři neměli problém s přítomností mediků, nicméně veškerá iniciativa ležela na naší straně. Byla ale možnost být jak na sálech operačních i porodních, tak na ambulancích (riziková, US, všeobecná).  Celkově spíše doporučuji."

Kladno - První názor: krátké hodncocení ale prý by spíše doporučil

Druhý názor: Spíše nedoporučuje, prý si sami vybíráte, kam se chcete podívat. Více nespecifikováno.

Liberec - ,,Pro mě nejpřátelštější a nejvstřícnější oddělení z této nemocnice (co se týče lékařů a sester). Byli zde všichni moc hodní. Gynekologie mě zajímá, takže jsem zavítala všude, kam to šlo. Na sále jsem několikrát asistovala (sestřičky mi ukázaly kde se převléci, řekly mi pokaždé na jakém sále co běží, doktoři vždy komentovali svůj výkon, měli rádi když se člověk ptal, sem tam se zeptali i oni), byli zde malé i velké gynekol. výkony a i urogynekologické. Byla jsem na porodním sále - u císaře i u spontánního porodu. Na ultrazvuku, na ambulancích gynekologických, na JIPu, v poradnách - urogynekologicka, dětská, pro prekancerózy (tu doporučuji). Medikům se tu věnuje MUDr. Pavlásek - první den mě provedl po oddělení, řekl mi jaké jsou zdejší možnosti, co mohu vidět a ať sama si udělám praxi takovou jakou chci. Jen pokud je na sál napsaný medik jako asistence, tak tam musím jít. Avšak především se mi věnovala MUDr. Pavla Beranová. Domluveno přes primáře."

Čáslav - ,,Asistovala jsem u laparoskopických operací a při sekcích. Přidělena lékařka těsně před atestací."

Read More

Díl 1.: Nejlépe hodnocené praxe z interny v ČR (pro mediky)

Díl 1.: Nejlépe hodnocené praxe z interny v ČR (pro mediky)

   7:08       Stacy

---

Jak jsem slíbila, vyhodnotila jsem výsledky ankety, která kolovala na fb mezi různými ročníkovými skupinami fakult napříč ČR. Získala jsem celkem kolem 50ti názorů, což je pro nějakou tu statistiku už celkem fajn. Samozřejmě anketa je stále otevřená a pokud někdo máte chuť sdílet, tak budu ráda. odkaz zde.

Informací je tolik, že by tento článek měl 9 stránek ve Wordu, takže jsem se rozhodla to rozdělit na jednotlivé podkapitoly.

Začnu tím (pro mě) nejzajímavějším, a to jsou interní oddělení - nejlépe hodnocené a obecně doporučované.

Praha:

Nemocnice pod Petřinem u Milosrdných sester – Obecně jedna z nejčastěji zmiňovaných nemocnic, všechny názory velmi pozitivní!

,,Domluveno se sekretářkou intern. oddělení. Byla jsem přidělena ke konkrétní doktorce. Zapojena do provozu jako sekundář. Měla jsem na starost svůj pokoj se třemi pacienty. Psala jsem dekurzy, propustky, léky (samozřejmě pak po mně vše kontrolovala doktorka, ale primární úkol byl můj.) Všichni byli moc vstřícní, jak doktorky, tak sestřičky. Konečně měl člověk pocit, že dělá něco užitečného a není jen kritizován a odstrkován co nejdále od pacienta.

Druhý názor : Přidělen k dr. Šnajdrové. Všichni ochotní, vše, co si chtěl vyzkoušet, se dalo splnit. Po domluvě šlo odejít dříve. Vyzkoušel si kanylaci perif. Žíly, odběry, aplikaci injekcí, sepsání propouštěcí zprávy, vedení dekurzu.

V průměru zde strávíte asi 6 hod.

Třětí názor: ,,Určitě bych oddělení doporučila, praxe byla velmi užitečná. Hlavně fyzikální vyšetření a práci s dokumentací v systému. Lékaři se mi věnovali, jak to šlo. Stejně tak i sestry. Přidělena MUDr. Šnajdrová.“

,,Odběr anamnézy - mnohokrát denně, konečně čas si to pořádně vyzkoušet a procvičit. Mnohokrát kompletní fyzikální vyšetření včetně per rectum - konečně možnost si to zautomatizovat. Měření tlaku. Samostatné sepisování dekurzů, předoperačních vyšetření, propouštěcích zpráv atd. Popis EKG mnohokrát denně. Konzultace předepisovaných léků. Viděli jsme i mnoho koloskopíí/ gastroskopie. Ano, sice jsme neměli možnost vyzkoušet si věci jako cévkování apod, ale zato jsem si zautomatizovala odebírání anamnézy a kompletní fyzikální vyšetření u pacientů všech věkových kategorií, což považuji za poměrně cenné. Ve škole pracuje člověk hodně ve skupinách nebo alespoň ve dvojicích, tato praxe ho ale naučí být více samostatný a věřit si.„

FNKV – Vyzkoušeno dost výkonů: Cévkování muže, vyšetření per rectum, odběr krve, aplikace injekcí, test na okultní krvácení (bed side), EKG, vizity a psaní do dokumentace. Plus jsem mohla koukat na pleuralní punkci, zavádění CŽK na jipce a dialýzy. Do ničeho mě nenutili a nechali mě dělat co jsem chtěla. Věnovala se mi mladá lékařka po škole, občas vedoucí odd.

Interní klinika 3. LF a Thomayerovy nemocnice - ,,I na jiných pracovištích, než bylo lůžkové odd., měli lékaři celkem zájem o to, aby si studenti z jejich pracoviště něco odnesli (sono/echo, příjmová amb., JIP, dialýza...) - běžné denní vizity na lůžkovém odd. + psaní dekurzů, cévkování MM.“

Druhý názor: ,,První dva dny jsem měla smůlu na MUDr. Marczel, která mi řekla, že nemá čas ani náladu na mediky, ale byla tam alespoň hrozně fajn staniční. Po zbytek stáže jsem měla MUDr. Phamovou a ta byla super. Výkony např. per rectum, cévkování, podávání erymasy s křížovou zkouškou, venepunkce, sono, psaní dekurzů a propouštěcích zpráv, každé ráno jsem dostala pacienty na celkové vyšetření. „

Třetí názor: ,,Trochu jsem se vnucovala, ale sami se i nabízeli. Elektrickou kardioverzi, natáčení EKG, hodnocení, punkce fluidothoraxu jako asistence a sepisování příjmové a propouštecí zprávy. Zhruba 8 hodin každý den.“

POZOR: Na tuto nemocnici došlo také více negativních názorů! Např. na všeobecnou internu: 

,,Občas se mi někdo chvíli věnoval, ale vštinou ne, Nikdo mi nebyl přidělen a musela jsem chodit a ptát se, kam můžu jít a co můžu dělat. Což mi nepříjde jako nic špatného, kdybych se u toho necítila, že strašně obtěžuji a že mi prostě něčím zaplácli čas."

Kladno – Sešlo se více názorů, všechny pozitivní. Studenti zmiňují zejména možnost mít vlastní pokoj s pacienty, který si vedete sami. Můžete se kdykoli obrátit na staršího lékaře daného patra. ,,Děláte i vizitu, vyplňujete dokumentaci, plánujete, co s pacientem dál. Vše s vámi proberou a zkontrolují. Velice přínosné pro praxi.“

Sušice - ,,Praxe byla přínosná, mohla jsem si vyzkoušet běžnou práci na interním oddělení.“ Mezi výkony zde vyzkoušené patřilo zavedení kanyly, náběr na Astrup, psaní příjmových a propouštěcích zpráv.

Most - ,,Přiděleného lékaře jsem neměl, každý den se mě ujal někdo jiný, podle mého přání, běhu oddělení... Vyšetřil jsem kupu pacientů, zkusil si echo a jiné usg vyšetření. Na spoustu už jsem určitě zapomněl. Bylo jen na mně, co si chci zkusit a na něco(kardioverze etc.) naopak nebyli pacienti. 10/10“ Praxe domluvena s primářkou.

II.interní oddělení UHN (Uherské Hradiště) – Taktéž dobré hodnocení.1 lékařka byla přidělena, věnovala se. Vyzkoušeno: punkce ascitu, příjem pacienta, ranní vizita, vytažení CŽK.

Nemocnice Nové Město na Moravě - ,,Přidělen mi byl vedoucí oddělení. K dispozici a velmi ochotní byli i ostatní lékaři na pracovišti. Věnovali se mi různí lékaři / sami nabízeli praktické vyzkoušení dovedností. Velmi doporučuji.“

Oblastní nemocnice Příbram - ,,Každý den jsem byla s jiným lékařem a kromě snad jednoho dne, kdy neměli moc čas se mi věnovali a nabízeli ať si píchnu punkci nebo ať se poslechnu zajímavý nález. Výkony: punkce ascitu, nabírala jsem Astrup a slyšela jsem spoustu dosud neslyšeného. Primář je sice zvláštní, ale milý a snaží se abychom viděli vše zajímavé z interny... Nabídl nám, že když půjdeme na noční urgentní příjem uzná nám to jako 2 dny praxe.. Jen v Příbrami chybí katlab, ale jinak je tam všechno.“

Liberec - ,,Denně jsem dojížděla autobusem a nestíhala jsem ranní hlášení - primář tedy o mně nevěděl a nikoho mi nepřiřadil (jinak lékaře určí, je moc hodný). Sama jsem se pár mladých lékařů chytla hned první den. Chce se to nebát, ptát se, snažit se zapojit, zajímat se, usmívat se a všechny zdravit. Bavilo je to a rádi své zkušenosti předávali medikům. 

Vždy mi našli program - byla jsem na sále (elfyz i katlab), na echu, v poradně, prováděla jsem s dopomocí elektrickou kardioverzi, viděla jsem připojení a po pár dnech odpojení pacienta na ECMO, prošli se mnou kauzuistiky, mnoho EKG, prošla jsem pár pacientů na oddělení a slyšela jsem různé poslechové nálezy. Pak jsem se díky nim dostala na týden na urgentní interní příjem - denně sem přijíždělo mnoho pacientů s různorodými diagnózami. Zde se mi věnoval především MUDr. Tomáš Pavlů, velmi hodný, milý, vstřícný a chytrý člověk. Dostala jsem pacienty a sama udělala příjem - psala jsem na počítači, ve volné chvíli jsme to společně prodiskutovali a zkontrolovali. Ostatní lékaři mi ukazovali své pacienty, pokud měli třeba zrovna zajímavý poslech plic, srdce, echo nález, zvětšená játra... 

Díky sestřičkám jsem po domluvě mohla párkrát odebrat krev, napojit pacienta na EKG. Prováděla jsem veškeré fyzikální vyšetření, včetně per rectum, a také trochu neurologické - měla jsem pacienta na vozíku s hypersenzitivitou celého těla. A naučila jsem se popisovat EKG - více informací než po nás chtěli ve škole.“

Další názor: ,,Naučila jsem se pracovat na počítači se zdejším programem - což beru jako hlavní cíl interní praxe - přeci jen, doktoři na interně hlavně jen píší. Velmi se mi tu líbilo. Určitě přínosné. Avšak nedoporučuji sem jít na všeobecnou internu. Není to má vlastní zkušenost, ale z jiných zdrojů vím, že na zdejší interně není zrovna příjemný primář. Dokáže vám ze stáže udělat peklo. P

okud chcete jít do Liberce a mít suprovou stáž bez stresu a ubrečených kapesníků a něco se naučit, udělejte to jako já. Podejte žádost o praxi na kardiologii (stejná budova) a poté si domluvte urgentní interní příjem. Bude zde různorodost jako na všeobecné interně, kde byste byli jen u lůžek (většinou dostanete jeden svůj pokoj, o tyto pacienty se sami staráte - může se stát, že budete mít celý týden ty samé) a co je lepší, uvidíte mnoho případů v jeden den. Ať už pacienta po ICHS, s cirhózou jater či po CMP. Je zde stále akce.“

Čáslav – První názor: Každý den asi 7 hod. Výkony: ascites, kardioverze, odběry, celkové vyšetření atd. Primář se věnoval.

Druhý názor - Pokud nevadi oddělení, kde nejsou komplikované stavy pacientů, ale obyčejná maloměstská interna o pár doktorech, tak zcela doporučuji. Hodný personál, všichni se mi věnovali. Mohla jsem se zapojit do procesu. Občas se ptali i oni mě, ale když jsem nevěděla odpověď, nikdo na mě nebyl nepříjemný.

Pelhřimov - ,,Hodně doktorů bylo vstřícných, dokonce s námi prošli něco ze státnicových otázek. Hlavně MUDr. Šmrha, Foltýn, Paták. Zcela určitě doporučuji, milé prostředí, fajn lidi a snaží se něco předat.“

Havlíčkův Brod – „Přidělena jedna doktorka. Velice skvělá praxe, věnovali se mi na maximum, měla jsem i svého pacienta, psala příjmovou zprávu, chodila i na jiná oddělení s pacienty, prováděla praktické věci, jako punkce břicha, odstranění CŽK, kardioverze. Určitě doporučuji, úžasný primář i celé oddělení.“

Kolín - ,,Praxi zde vřele doporučuji. Jedná se o větší interní oddělení, takže je zde možnost chodit i po různých specializovaných ambulancích (gastro, kardio ...). A mladší lékaři se rádi ujmou mediků a snaží se je něco naučit. Ano, dostala jsem přidělenou lékařku, která se mi věnovala a snažila se mi něco z vědomostí předat. Byla velmi ochotná a milá. Výkony: cévkování muže, arteriální astrup, elektrokardioverze, punkce ascitu.“

POZOR opět došel i jeden negativní: ,,Oblastní nemocnice Kolín - stráveno prům. 7 hodin/ den. Většinou se mi nikdo nevěnoval, musela jsem se věcně vnucovat. Nedoporučila bych."

Oblastní nemocnice Mladá Boleslav - ,,Na oddělení se člověk musel spíš vnucovat, i když na velkých vizitách mě lékaři upozorňovali na zajímavé nálezy a primář často říkal, ke komu bych se měla po vizitě vrátit a dovyšetřit si ho, pokud se jednalo o zajímavý nález. V ambulancích byli milí, i když tam člověk většinou jen seděl a koukal. Rozhodně doporučuji centrální příjem, kde to bylo nejpestřejší, a když medik vyvine snahu, nechají ho vyšetřovat a psát zprávy. Cévkování, vyšetření per rectum, na žádost mi ukázali práci s defibrilátorem, píchala jsem subkutánní injekce, udělala jsem si plánované příjmy a pak samozřejmě fyzikální vyšetření, včetně neurologického. Více mě nenapadá, ale seznam je krátký především kvůli mé vlastní zdrženlivosti. K medikům se stavěli velmi pozitivně a po dohodě s personálem bylo možné dostat se ke všemu, co člověka zajímalo. Také mi bylo umožněno podívat se na jiná oddělení - lékaři ochotně zavolali a oznámili, že posílají medika. Rozhodně doporučuji. Primář byl velmi vstřícný a staví se velmi pozitivně ke vzdělávání mediků.“

Druhý názor: ,,Lékaři byli ochotní, pokud ovšem medik vyvine snahu - od jiného studenta vím, že toho si tam dva týdny ani nevšimli, když neprojevil zájem o obor a něco si vyzkoušet. Plusem bylo rozhodně i to, že šatnu jsem měla v lékařském pokoji s vybavenou kuchyňkou, ledničkou a počítačem, kde jsem mohla prohlížet zprávy pacientů, protože mi primář zajistil vstup do databáze Medea. Když si zajdete na personální oddělení, poskytnou vám vlastní kartu na otevírání dveří, takže odpadá i poněkud otravné zvonění. Obecně je po dohodě s lékařem nebo sestrou šance si vyzkoušet mnoho výkonů. Doporučuji.“

Druhý názor: ,,Pokud tu praxi nechcete moc hrotit a spíš chcete mít klid, tak je to ideální. Když chcete mít pokoj, nechají vás být a můžete si u počítače "prohlížet" chorobopisy pacientů. Výkony:  bohužel toho moc nebylo, psal jsem jenom jednu příjmovou zprávu na centrálním příjmu, vyhodnocoval jsem EKG, ale jinak nic moc – stráveno 4 hod. denně. Ráno po hlášení mě buď primář někam poslal nebo později jsem si sám říkal, kam bych chtěl jít. Když jsem se domluvil s hematology, šel jsem se koukat na trepanobiopsie, jindy jsem zase šel do endokrinologické ambulance. Velice ochotní byli bratři Košťálové.

FN Ostrava - ,,Sama jsem si říkala o výkony, které chci vidět a provádět. Vycházeli mi maximálně vstříc. Odběry, sono, péče o rány, fyzikální vyšetření, ekg,... Ano, pokud chcete ulejvárnu lze se ulít. Pokud chcete praxi a rady mladých kolegů, tak si aktivně říkat a vyhoví vám.“

Vojenská nemocnice Brno: Přidělena pplk. MUDr. Tomanová. Provedeny odběry krve. Stráveno 4 hod/ den. Obecně doporučuje.

Dále doporučeno několik zahraničních nemocnic:

Např. přes Volunteering solutions domluvena praxe v Royal Thai Navy Hospital Bangkok, kardiologie.

Další studentka se podívala do Afriky: ,,Nejlepší je jet do rozvojové země (do nemocnice, kterou založila česká charita). Já byla v Ugandě. Všchno jsem si domluvila sama přes charitu. Byla to nejlepší praxe z medicíny obecně. Student/doktor tam dělá vše, od interny po gynekologii, doktoři, co zde pracují, jsou nesmírně inteligentní a snaží se vše předat dál, takže mě nechali dělat úplně vše: píchat pleurální výpotek, vést porody, dělat kyretáže, zašívat laceraci cervixu, kanylovat předčasně narozené, léčit vlastní pacienty ( např. herpes, otrava organofosfáty, srdeční selhání). A bylo mi to uznáno jako praxe z gynekologie i interny.“

Další názor je z kardiologie Klinikum Chemnitz, Německo - ,,Poslala jsem request na kardio a odpověděli mi, že mají letní program pro studenty lf1 a lf2. Pan doktor Stankovič mi byl přidělen. Každý týden byl seminář na dané téma pro studenty na klinice, kamkoliv jsem šla (echo, katlab) byla mi věnována maximální pozornost a vše mi bylo vysvětlováno. Dělala jsem sama příjmy, učila se píchat žíly, komplet fyzikální vyšetření, zápisy. 100% doporučuji. Chápu, není to oddělení v Česku, ale po mé chirurgické praxi na Bulovce jsem to vzdala. Koukat 6 hodin denně, jak někdo něco dělá, studentů si nevšímá, to mi nepřijde jako výuka.

Tak to by bylo shrnutí všech kladných hodnocení nemocnic. V dalším díle (snad za pár dní) shrnu neutrální a negativní hodnocení nemocnic, kde medici byli na praxích z interny. A nakonec doplním zážitky z praxí z gynekologie, abyste si mohli udělat představu, jak to vypadá ve vašem městě.

Opět připomínám - anketu sdílejte, názory budu průběžně doplňovat, pokud mi ji ještě někdo vyplní.

Tak užívejte prázdniny!

Read More

Duševní hygiena (nejen) pro zdravotníky, první pomoc

Duševní hygiena (nejen) pro zdravotníky, první pomoc

   9:31       Stacy

---

Jak na duševní "sprchu", když už člověk nemůže? Dozvíte se po krátkém příběhu...

Marika se upřeně dívala na stránku č. 495 před sebou. Najednou si uvědomila, že se mračí. Rychle narovnala čelo. Přeci je mi teprve 20, nechci si založit první vrásku mezi obočím, pomyslela si. Také si všimla, že jí začínají bolet svaly na ruce. Už dvě hodiny totiž drží asi pětikilovou knihu jednoho obávaného klinického oboru. Položila si knihu na kolena a zaklonila hlavu dozadu na opěradlo vysoké kancelářské židle. Hlavou jí proběhla vzpomínka na jednu nedávnou stáž na oddělení. Půl hodiny čekali na doktora, který se jim měl věnovat. Nakonec dorazil jiný doktor, protože ten původní operuje. Pak šli přes milion chodeb až nakonec dorazili k pokoji č. 3. doktor jim řekl, aby se rozdělili na skupinky po 3 (bylo jich devět). Marika byla ve trojici se dvěma kamarádkami, obě poctivé a vždy připravené na všechny zkoušky. ,,Tak na co čekáte, běžte si vyšetřit pana Nováka. Chci anamnézu, fyzikální vyšetření...no však už to znáte."
Trojice dívek nesměle vkročila na oddělení...,,Ehm, dobrý den pane...Nováku?...my....my jdeme za vámi. Na to, no, na to vyšetření, ehm." vykoktala jedna z dívek a omylem drkla do pacientova lůžka a ten se rozkašlal. ,,Jé, pardon, to já nechtěla."
,,No jo, doktor mi o vás říkal, tak prosím, co potřebujete vědět?"
,,Ehm,...no my vlastně...se chceme ehm zeptat na to...na vaše zdraví, ehm. Máte nějaké ty...choroby?"
,,No slečno, jsem zdravej jak řípa. Před pár měsíci jsem teda měl angínu, ale teď už je to v pohodě. jo a když jsem byl malej tak mi brali slepák."
,,Aha, dobře, děkujeme." Vykoktala třetí medička a vše si rychle psala do notýsku. ,,Můžeme se ještě zeptat, kouříte, alkohol pijete?"
,,No jo, bez cigára já nedám ani ránu. Ale nepiju, to zas né."
Najednou Mariku něco napadlo...,,Pane Novák a s čím vy tady vlastně ležíte?"
,,No já vám vlastně ani nevím. Mám v srdci nějakej ten budík a poslední dobou se mi hůř dýchá, ale nic co bych nepřežil." Rozesmál se chrchlavě pacient.
,,A nemáte taky trochu kašel?"
,,No to mám, to snad slyšíte ne? Od té doby co mám tu cukrovku tak mě každá blbá nemoc úplně složí, dokonce i ten pitomej kašel už mám snad měsíc."
Marika prudce otevřela oči a zjistila, že na učebnici skoro usnula. Měla najednou takový svíravý pocit v žaludku. Za půl hodiny by měla vyrazit na sraz s kamarády ale vůbec nikam se jí nechtělo. Zalezla si do postele a přehodila přes sebe deku. Vůbec nic z té medicíny neumím, už jsou to čtyři roky a nic. Nejsem ani schopná s pacientem normálně komunikovat. Vždyť než jsme se dostali k tomu, co mu doopravdy je, tak už nám skoro uběhla lhůta na vyšetření. Nikdy ze mě nebude dobrá doktorka. Kdyby mě aspoň nevyhodili z té minulé zkoušky, to bych měla alespoň nějaké sebevědomí, ale takhle?
Je to všechno na nic. Nemá to smysl. Vykašlu se na to a budu tady ležet dokud neusnu. Dneska už na žádný sraz nejdu. Stejně si o mě kamarádi určitě myslí, že jsem divná, když jsem nedala tu malou zkoušku. Ani už nevím, proč jsem se na tu medicínu hlásila...Asi ego nebo co...
Marika zavřela oči ale zjistila, že nemůže usnout, hlavou jí pobíhali nemocní a lékaři sem a tam. Zcela náhodně se vynořovaly dlouhé názvy důležitých chorob či stavů. Tenzní pneumothorax - co to vlastně je? Primární hypertenze...jak se liší od sekundární? Srdeční selhání...jaké má fáze? Sufenta... co že to bylo?
Marika chtěla alespoň na krátkých pět minut vypnout mozek a nemyslet na nic, ale to prostě nešlo. Bylo zkouškové.

...

Trochu jsem se rozepsala v malé povídce o medičce, snad se v některé části někdo z vás našel. Ať už jste medik, lékař, sestra či jiný zdravotník. Pocity beznaděje občas napadnou každého. Důležité je se s nimi umět poprat, případně jim dokonce předcházet. Každý už máme nějaké ty své osvědčené způsoby. Někdo si vyběhne do lesa, někdo jde s pejskem do parku, někdo se jde vybrečet ke kamarádovi či příteli/přítelkyni. Ale pokud zrovna není možnost vyběhnout ven nebo volat chudákovi kamarádovi ve čtyři ráno, chtěla bych tady dát několik odkazů na takovou duševní "první pomoc".

Případ 1: Není čas ani místo, jste například na chodbě před zkouškou nebo v přeplněné tramvaji. Zkuste zavřít oči a zhluboka a pomalu(!) dýchat. Pozor na to rychlé a hluboké dýchání, já si tím jednou přivodila tetanické křeče :D
Nádech - počítejte do čtyř, zadržte dech opět na čtyři, a výdech - opět čtyři sekundy. Snažte se nejdřív nadechnout do břicha a až pak do hrudníku. Děláte jakoby takovou vlnmu, že nejdřív vzduch "zaplní" břicho a pak jde výš. Je to takzvané brániční dýchání, zejména ženy často dýchají mělčeji a pouze hrudníkem. Brániční dýchání dost uklidňuje už samo o sobě. Pokud sedíte zkuste si k tomu dát nenápadně ruku na břicho a vnímat ruku, jak se zvedá a klesá. Nadechněte a vydechněte asi 10x. Pokud vám nevyhovuje 4-4-4, udělejte si vlastní poměr, ale vždy je lepší mít výdech mírně delší než nádech. Také nedýchejte zhluboka příliš dlouho, maximálně destkrát a pak se vraťte ke svému normálnímu dýchání. po chvíli můžete zopakovat.

Případ 2: Nejde usnout. Počítáte už stou ovečku, ale stále vám nejde usnout? Prášky na to nemáte a ani nechcete, ale už byste pomalu udělali cokoli jen za hodinku slastného nerušeného spánku?
Určitě můžu doporučit krátkou klidnou jógu, ale k tomu se dostanu později. Pokud nepomohlo ani protažení, udělejte si pohodlí. Pokud jste si dlouho neměnili povlečení, vyměňte jej za čisté, voňavé. Vysprchujte se. Zatáhněte záclony či jinak dosáhněte co největší tmy a ticha. Případně si dejte do uší sluchátka bez hudby a soustřeďte se na svůj dech. Uložte se co nejvíce pohodlně, nejlépe na záda s dlaněmi vzhůru. Podepřete si hlavu, tak abyste cítili takovou "slast" z toho, jak pohodlně se vám leží. Pak se soustřeďte na dech a zkuste si pomalu uvědomit nohy, břicho, hrudník, ruce a nakonec hlavu. Je to tzv. body scan. velmi účinná metoda nejen v boji proti stresu a nespavosti. Nechte se volně zanést do spánku.
Pokud vám toto nepůjde samo od sebe doporučuji videa na youtube s "guided meditations" - všechny odkazy budu dávat v angličtině, určitě se dají vyhledat i nějaké v ČJ, ale v AJ mi přijdou kvalitnější a příjemnější nahrávky.
Moje nejoblíbenější na SPANÍ je Jody Whiteley. Má různá videa i nahrávky pro ty, co mají problémy s usínáním. je opravdová expertka. Po kliknutí na její jméno se vám zobrazí mé nejčastěji pouštěné video, protože je nejkratší (45min), což mi k usnutí stačí, ale můžete najít i delší.
Nebojte se názvu "hypnosis" - i ta nejcitlivější osoba se z této hypnozy může vzbudit, stačí pouze se prudce a hluboce nadechnout a vzbudíte se. Opravdu se to dá vůlí ovládat, to zaručuji.

Případ 3: Ještě není čas na spaní, ale potřebujete si dát pauzu a sklidnit se. nemáte energii na nějaký sport, chcete jen ležet a odpočívat, ale myslí se vám honí milion myšlenek. Tak tady opět přídávám odkaz na videa - je to celý účet šikovných lidí - jsou to zejména vedené meditace, většinou kratší kolem 20 min, díky kterým se příjemně uvolníte. Mluvím o The Mindful Movement.

Případ 4: Cítíte, že po celodenním sezení byste se měli protáhnout, ale bolí vás záda a na běhání opravdu nemáte náladu? Zkuste jógu! I když jste jí třeba nikdy nezkoušeli, tato slečna vám vše pomalu vysvětlí. není to vůbec náročné a zvládné to každý. Pozice totiž není třeba dovádět k dokonalosti, stačí se předklonit např. jen do půlky toho, co vidíte u lektorky. Či otočit hlavu jen o pár stupňů místo celého půlkruhu.
Má nejoblíběnější je Yoga with Adriene - konkrétně toto video je dobré jak před spaním, tak před zkouškou (ráno) či během učení. Samozřejmě i pro pracující je vhodné, prostě vás úplně "vypne". Rozhodně nepřskakujte tu část s dýcháním, nezdá se to, ale opravdu to uklidňuje. Zde je dané video. Ale můžete vyzkoušet i jiné - kratší (6 minut) nebo delší (60 minut), podle chuti :) Každému vyhovuje i jiný instruktor, to je jasné, já jen dávám tip.

Takže tímto bych ukončila tento článek, snad byl podnětný. Nebojte se psát komentáře, budu ráda.

Přeji hezké léto :)

Read More

Sbohem, genetiko!

Sbohem, genetiko!

   4:10       Stacy

---

Sedím před monitorem a začínám všechno vidět dvojmo, můj nervus opticus už to prostě nezvládá, chudáci mitochondrie, nemám náhodou Leberovu neuropatii? Kolečka v hlavě se mi zběsile točí ve snaze vzpomenout si na další mitochondriální onemocnění. Mrknu na pravý dolní roh obrazovky - 01:32. To už je moc, musím jít hned spát. Zítra je velký den, čeká mě zkouška z Biologie a genetiky.

---

Jednou z výhod druháku (na 1. lf ?) je opět jen jedna zkouška v zimním semestru. Takže si všichni opět můžeme užívat ty skvělé poznámky kamarádů z jiných fakult typu ,,Jé, ty máš jen jednu zkoušku? Vy se tam na tý medicíně stejně hrozně flákáte! To my na právech...!!"

,,My na fildě máme takovejch zkoušek! To by ses z toho zbláznila, fakt!"
A tak podobně, znáte to. :D
Každopádně jsem se i tento rok, z trochu tradičních důvodů rozhodla pro předtermín, tentokrát z Biologie a genetiky.

Možná bude kolegy zajímat, jak taková zkouška probíhá, tak se pokusím ji stručně popsat.

Po příchodu do Purkyňáku jsme byli rozesazeni do praktikové mítnosti společně se studenty z anglické paralelky. Rozdali nám zkouškový test (velmi podobný těm vyneseným, jen trochu pozměněné příklady) a nechali nám na jeho napsání přesně 60 minut.
Z české skupiny jsme ho napsali všichni (potřebujete min. 10 bodů z 15). Pak přišli dva zkoušející a vzali si první dva "na porážku". Na vyvolání svého jména jsem čekala přes tři hodiny, ale nakonec jsem se dočkala a šla k paní přednostce ústavu. Nemůžu o ní říct nic špatného, i přes všechno, co jsem se o ní doslechla. Měla jsem asi 20 minut na přípravu a pak mě zkoušela ze všech tří otázek, nakonec ještě přidala doplňující otázku na epigenetiku. Neptala se na detaily (třeba u translace ani nechtěla ty typy S podjednotek ribosomů), byla milá (nekecám!) a nerýpala v něčem, co jsem nevěděla. Měla jsem docela štěstí na otázky, takže jsem toho měla hodně předpřipraveno na papíře a snažila jsem se co nejvíc mluvit, prostě zabít ten čas. Bylo totiž už kolem páté a bylo vidět, že je trochu unavená (šla jsem poslední). Moje taktika nejspíš zabrala, protože jsem odešla s vyplněným indexem a skvělým pocitem, že už to mám za sebou.

Učila jsem se ze skript (3 díly) plus z vypracovaných otázek, myslím, že to bohatě stačí, pokud si ještě občas dopřečtete něco z wikiskript nebo jiných zdrojů, když něco vyloženě nechápete. Na přednášce jsem nebyla ani na jedné...no dobře, možná na té první v prváku. :D Takže nemůžu říct, jestli doporučuju tam chodit nebo ne, ale každopádně to není nezbytnost.

Read More

Anatomie? Challenge accepted!

Anatomie? Challenge accepted!

   11:37       Stacy

---

Předmluva ohledně aktuálních informací o studiu

Pitvy mám za sebou, takže pro ty, co je to ještě čeká, doporučuju se učit hlavně z Grima 5 a podívat se na lymfu do Petrovického. A kdo je z 1. lf tak se nebojte prof. E., měli jsme ho na popiteváku a nikoho nevyhodil (prý totiž vyhazuje až u zkoušky) :D
Jinak to byl zápočet pohodový, většina lidí prošla, nebyl to takový nervák jako v zimě. A celkově to považuju za dobré "soustředko" k učení na zkoušku, protože sice se každý den musíte fakt hodně učit, ale na druhou stranu pak máte alespoň na chvíli pocit, že rozumíte a chápete tu anatomii a začínáte pronikat i do PNS.
P.S.: Ten pocit mě přešel po třech dnech po popiteváku. Stay positive. :D

A teď už k věci:
Cože, že už jsme všichni přihlášeni na zkoušky? Cože, že jsme ve stresu? Cože, že jsme ještě neslyšeli o CNS?

Nevadí! Aneb jak by řekl klasik, není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo! :D Což mi připomíná, že jsem teď na antibiotikách, takže žádný veselý velikonoce, ale tak pozitivum je, že spím tak o 300% víc než minulé dny a tak mám i víc času na přemýšlení o hodnotách, takže tenhle článek bude trošku víc přemýšlecí, skoro až motivační!

V den, kdy jsem se přihlásila na zkoušku z anatomie, jsem si z hecu začala číst články o tom, jak probíhaly zkoušky různých spolubojovníků a jediné, co jsem z toho měla byla totální depka. Všechno to má podobný průběh: člověk se učí, trochu to fláká, pak to zase hrotí a pak už jen opakuje a kreslí, má stavy manické psychózy, pak depresí, pak zas, že to všechno bude dávačka, a pak zase hluboké deprese. Dobře, jsem na to všechno připravená, ale myslím, že to nejdůležitější je motivace, ta totiž podle většiny starších spolužáků postupně poleví i u těch nejnadšenějších mediků.

A víte co? Berme to jako jednu velkou výzvu a prostě to všichni dáme i kdybychom měli porušit pravidlo vyhazování 60% na 1.lf - nevím, jak je to na jiných fakultách :)

Moříme se s Čihákama, taháme Petrovické a Grimy, stokilové atlasy, běháme ze studovny do knihovny a z knihovny do ústavu a pak konečně domů, kde se dá učit v klidu, protože co jiného bychom doma dělali kromě učení a spánku, že jo.
Ráno vstávačka někdy v šest, letíme na praktika z histologie, které rozumí..no..kdo z vás? Já moc ne. A pak zase tisíc věcí a člověk se těší na večer až si s klidem půjde kreslit schema senzitivní inervace horní končetiny. Neznám nic víc uklidňujícího, fakt.
Další den, nádech, výdech, jdem do toho, zdravotnická informatika...Prosím všechny svaté, ať tohle nikdy v praxi nebudu muset dělat. Microsofte Accessi, promiň, ale nám to prostě klapat nebude.
A pak spousta dalších nekonečných dní a napůl probděných nocí, které si už ani tolik nepamatujeme, protože nejhorší zážitky náš úžasný mozek automaticky smaže.

Vzpomeňte si, jak byste na tohle koukali v září a jak na to koukáte teď!

No a teď mi řekněte, vážně si necháme líbit to, že nám nedají zkoušku jako odměnu za tohle celoroční snažení? Fakt to vzdáme? A počkat kvůli čemu, že to máme vzdát? Jo jasně, je to těžký na psychiku a budeme úplně v háji a vystresovaní a knedlík v krku a srdce v kalhotách a na plicích vodu a v rukou mám třes a všechny syndromy vážné neléčitelné chronické deprese, popřípadě schizofrenie se všemi typickými příznaky.

No a co? Něco vám řeknu, i přes to všechno to zvládneme, protože jsme toho Čiháka netahali na každém kroku pro nic za nic! Zasloužíme si nějakou odměnu a cheesecake od maminky je moc fajn, ale já bych radši ten podpis do indexu. (Nebo obojí, že jo.)

A tak bych chtěla zmínit, že všichni, co jsou si opravdu jistí, že tuhle školu chtějí dělat a chtějí být doktorem i v tomhle světě, kdy nikdy nevíte, kde něco vybuchne nebo kdy bude zvolen Trump nebo kdy nás zaplaví vlna nebezpečně se zvedajících oceánů, všichni, kteří tu nejsou jen z přání babiček, dědečků nebo maminek, ano my všichni, co víme, že na to máme, pojďme do toho spolu a ono to půjde! :)

Vzpomeňte si na sebe v září. Já osobně se na sebe zpětně dívám jako na neopeřené kuře, které jde s obrovskýma očima do knihovny se slovy ,,Prosím jednu...ehm...ee...Anatomii Jedna od Radomíra Čimáka", paní knihovnice se na mě pohrdavě podívala zpod tlustých brýlí a povídala: ,,Asi myslíte Čiháka"...,,Ehm, jo, to bude ono."
A kolik dalších trapasů jsme jako prváci zažili! A jak jsme se stresovali před prvními zimními pitvami a mysleli, že to je konec světa! A teď si tady sedíme v letním semestru a s klídkem ukládáme v hlavě téměř celou látku z Anatomie, kromě CNS, smyslů a endokrinních orgánů! Fakt nevím, jak je fyzicky možné něco takového si pamatovat, ale viditelně to jde. Tak tu snahu a ten náš mozek nasáklý vědomostmi musíme někde zúročit! Ten celý rok musíme někde zúročit! Tohle prostě půjde vám říkám. A teď si asi pobroukáváte, jo ona ještě neviděla CNS, to jí pak to nadšení přejde, ale já už na to koukala a začala se to učit a není to nic, co by se nedalo zvládnout, i když to bude těžké jako kráva! Zapomeňte na všechny strašící spolužáky a přísné lektory, kteří vám říkají, že to bude nejstresovější zkouška vašeho života. Jde o to, být tam v klidu a mít nějaké sebevědomí a prostě přijít před zkoušejícího a vyklopit tam na něj všechno, s čím jsme se celý rok tak mořili.

Nenecháme si to zkazit nějakou trémou nebo co. Jo jasně, přijde to a bude nám špatně, budeme se zadrhávat a ve zpocených rukou neudržíme ani tužku, ale prostě nastane moment, kdy se uklidníme a vzpomeneme si, co všechno jsme za ten první rok prožili a že tu zkoušku prostě uděláme.

Tak vypsala jsem se a teď všechny hejty do mě! Protože určitě působím nepřirozeně přemotivovaně a to není dobrý a taky se nějak moc málo bojím a moc málo nad tím brečím, ale nebojte, ta fáze přijde, každopádně myslím, že hned ze začátku, je důležitý si uvědomit, jestli to chci a proč vlastně? A když to mám srovnaný tak pak už jen učit se, učit se, opakovat, malovat. Let´s go for it!

Stejně pak skončíme všichni takhle :D

Read More

Chytáky na pitevně aneb nekousejte si uši!

Chytáky na pitevně aneb nekousejte si uši!

   12:07       Stacy

---

Přiznávám se, mám vymyšlená krásná témata na články, ale prostě nejsem schopná se dokopat k tomu napsat delší článek s krásnými fotkami a příběhy, geniálními básničkami či uměleckými výtvory, jak to hrotí ostatní blogeři našeho oboru, a to z jednoho prostého důvodu - mám strach z prokrastinace!
Normálně z ní mám respekt a vím, že jakmile s něčím takovým začnu, tak mě to bude pronásledovat ještě několik dní. Proto si před učením zakonitě odnesu mobil do pokoje rodičů a vypnu wifinu a přikážu jim, aby mi v žádném případě neotevírali, až se budu snažit dobýt zpět k mému milovanému závisláckému Samsungovi.

Takhle to hrotím zejména proto, že náš očekávaný popitevák je tento pátek!

Takže seznamte se s mým novým produktivním já, které vám předkládá seznam chytáčků, poznámek a důležitých bodů, které by si měl každý prváček přečíst před popitevákem v letním semestru - třeba se to někomu bude hodit a já si to přinejmenším takhle zopakuji a nebudu muset mít výčitky svědomí, že jsem zas celý čas jen psala článek.
A dalším důvodem je i to, že můj nejúspěšnější článek z celého blogu byl sourhn znalostí na první zimní pitevnu :D

Také bych chtěla upozornit, že je možné, že i přes mojí maximální snahu se někde objeví chybička, tak mi prosím kdyžtak dejte vědět do komentářů.
Jdeme na to!

Canalis inguinalis - miláček všech zkoušejících na pitevnách (alespoň na 1.lf) jak v zimě, tak v létě.
Samozřejmě je toho k němu hrozně moc, ale základní věci, které si pořád pletu jsou tyhle:

Ohraničení canalis inguinalis: 
KRANIÁLNĚ snopce MOIA a MTA - společný úpon je falx inguinalis ( muže vysílají m. cremaster)
KAUDÁLNĚ stočená aponeurosa MOEA (lig. inguinale)
MEDIÁLNĚ přímý sval břišní, popřípadě část falxu
DORSÁLNĚ fascia transversalis
VENTRÁLNĚ aponeurosa MOEA
LATERÁLNĚ neřešíme, protože je to spíše štěrbina a laterálně bychom vylezli z břišní stěny

Ohraničení trigonum Hesselbachi (inguinale): KRANIÁLNĚ falx, KAUDÁLNĚ lig. inguinale, LATERÁLNĚ lig. interfoveolare (pozor toto je ligamentum je zesílená fascia transversalis vytažená ventrálně)

Canalis inguinalis je zeslabení břišní stěny, ne "díra" a struktury, které tudy procházejí (funiculus spermaticus) si s sebou táhnou všechny obaly břišní stěny a jimi se obalují také!

Nervus facialis

Jeho větve jsou: n. petrosus major (canalis n. p. majoris)
                           chorda tympani (canaliculus chordae tympani)
                           n. auricularis posterior (foramen stylomastoideum)- inervuje m. occipitofrontalis!
                           větve pro m. digastricus (VP) a stylohyoideus
                           n. stapedius (pro m. stapedius)
                           plexus parotideus (senzitivní větve směřují z foramen stylomastoideum do glanduly parotis a dělí se na pět větví, které si představíme když si dáme pravou ruku dlaní na tvář a roztažené prsty ukazují na pět částí hlavy -> r. temporalis, r. zygomaticus, r. buccalis, r. marginalis mandibulae, r. colli)

R. colli se spojuje se senzitivním nervem z plexus cervicalis z punctum nervosum - n. transversus colli a vytváří s ním ANSU CERVICALIS SUPERFICIALIS (inervuje m. platysma)

Tracheotomie - střední, horní a dolní (nejčastější)

Řez provádíme většinou transversální - po vrstvách: kůže, podkoží, platysma, fascia cervicalis (lamina spf.), arcus venosus juguli, fascia cervicalis (lamina pretrachealis) a v ní suprahyoidní svaly odsuneme stranou, plexus thyroideus impar, (pokud je, tak glandula thyroidea) a už jsme u trachey :)

 Důležité je, že všechny žíly či tepny, na které narazíme, musíme bezpodmínečně podvázat, protože jsme blízko veny cavy inferior a brachiocephalikám, tím pádem je zde už velký tlak, který krev z celého těla "nasává" do srdce, takže kdybychom některou žílu nepodvázali, je velké nebezpečí embolie.

Pes anserinus major - úpon m. sartorius, m. gracilis a m. semitendinosus

Pes anserinus profundus - úpon m. semimembranosus
                         
Pes anserinus minor - rozvětvení n. infraorbitalis při výstupu z foramen infraorbitale (větve r. nasalis externus, r. labialis superior, r. palpebralis inferior)

N. phrenicus

Pochází z C3,C4,C5 (hlavně C4) a inervuje motoricky bránici, proto jeho "Headova zona" je na vrchní části ramenou (plyne to z vývoje hypaxiální svaloviny - jak se segmenty svalů posouvaly oproti míšním segmentům).

Pozor, inervuje ale také SENZITIVNĚ pleuru, perikard a pak prochází buď přes foramen venae cavae nebo hiatus oesophageus a inervuje i část peritonea.

Jo a když škytáme, tak to znamená, že bránice je drážděna :)

Svaly hrtanu

M. cricothyroideus inervuje ramus externus m. laryngei superioris z vagu (ramus internus prochází přes membrana thyrohyoidea nebo foramen thyroideum a inervuje sliznici hrtanu)

Zbytek svalů hrtanu inervuje m. laryngeus reccurens (ten levý dělá smyčku pod obloukem aorty mediálně od lig. arteriosum a ten pravý dělá smyčku pod a. subclavia)

Ansa subclavia

Ganglion cervicale medium je spojeno s ganglion stellatum (spojené poslední ganglion krční a první hrudní) přes smyčku která vychází z media kaudálně před a. sublavia a pak zase nahoru za arterií do stellatum. Jinak jsou tato dvě spojena ještě přímou spojkou (jak jde truncus sympathicus).

Koniotomie

Život zachraňující úkon, na který si stejně nikdo netroufneme, ale ano, dá se vykonávat i v přírodě, jak uvádějí naše učebnice :D

Najdeme si místo mezi cartilago cricoidea a štítnou chrupavkou (eminentia laryngea) a protneme kůži, podkoží, laminu superficialis a pretrachealis a pod tím je lig. cricothyroideum, tak to protneme transversálně, aby se nám ligamentum odhrnulo dvěma směry od sebe a dostaneme se do laryngu, tak tam dáme kanylku nebo něco dutého pevného sterilního...

Obrna postiku

Obrna m. cricoarytenoideus (uf, to dá práci to napsat) posterior - je to rozvěrač hlasivek, takže hlasivky zůstanou zavřené a člověk nemůže dýchat - dušnost.

Sibsonova fascie

Je původní fascia endothoracica, kterou si plíce při svém zvětšování vytáhli nahoru a vytvořili si takový HarryPotterovský plášť na své cupula pleurae, která vystupuje v apetura thoracis superior a je "hmatná" v trigonu mezi začátky svalu sternocleidomastoideus (na clavicule a na sternu) a claviculou.

Doporučuju tenhle odkaz na regio cervicalis lateralis, který si nejsem schopná zapamatovat

Sudeckova anastomosa

Mezi a. rectalis superior a poslední a. sigmoidea (z mesenterica inferior).

Kavokavální anastomosy - v. thoracoepigastrica a v. epigastrica spf.; v. epigastrica inf. a sup.; v. azygos a vv.lumbales; a četla jsem něco o plexus vertebralis ale nikdo mi to moc nevěří

Portokavální anastomozy - to si pamatuju podle příznaků cirhozy -  caput Medusae, jícnové varixy a hemoroidy

Takže: v. paraumbiliacales a povrchové žíly; v. gastrica sin. a vv. oesophageales(cava superior); v. rectalis superior a rectalis media(iliaca interna)/inferior(pudenda interna)

Závěsný aparát dělohy + podpůrný

Lig. cardinale uteri, lig. sacrouterinum, lig. pubovesicale a vesicovaginale + diaphragma urogenitale (m. ischioanalis a bulbospongiosus), m. transversus perinei superficialis většinou je, ale profundus u ženy chybí.

Kochův trojúhelník

Zde nalezneme atrioventrikulární uzlík. Je ohraničen valvulou venae cavae inf., ostium sinus coronarii a cuspis septalis (ostium atrioventriculare dextrum).

Lymfatická drenáž jazyka

Nn. submentales(špička), submandibulares(zbytek) - pak do truncus jugularis. Popřípadě ještě nodus lymphaticus jugulodigastricus ( Kuttnerova ) a juguloomohyoideus.

Alcockův kanál - canalis pudendalis

Je vlastně pochva z hustšího vaziva, která ve fossa ischioanalis přidržuje n. pudendus a vasa pudenda interna na povrchu m. obturatorius internus. (Definici jsem převzala)

Fossa ischioanalis:

KRANIÁLNĚ diaphragma pelvis - m. levator ani - fascia diaphragmatis pelvis inferior

LATERÁLNĚ m. obt. internus

KAUDÁLNĚ - fascia perinei, nebo může být v přední části diaphragma urogenitale a pak již canalis probíhá ne ve fosse, ale v recessus ischioanalis (místo mezi diaphr. urogenitale a pelvis).

V. azygos

Vzniká soutokem v. lumbalis ascendens dx. a v. subcostalis dx.. Vlévá se do v. cava superior a zanechává otisk na pravé plíci. (Na levé bude vena brachiocephalica sin.)
Vlevá se do ní v. hemiazygos a v. hemiazygos accesoria.

Říkáme jí s oblibou "fail žíla", protože když ji objevili, tak si mysleli že je jenom jedna a tak ji pojmenovali "nepárová" - azygos a pak zjistili, že je tam druhá, tak jí dali jméno hemiazygos = "napůl nepárová"...No řekněte, jak může být někdo napůl v páru? To je nějaký anatomický friends with benefits systém? :D

Co je to vena portae?

Žíla, která sbírá krev ze všech nepárových orgánů břišní dutiny a odvádí ji do jater. Při jejím ucpání nebo stížení průchodnosti krve v játrech dochází k rozšíření portkokaválních anastomóz (viz výše) a pozorujeme typické rozšíření žil na určitých místech.

Co inervuje jazyk?

Motoricky n. XII.

Senzoricky chorda tympani (VII. - spojka do n. lingualis) a vzadu IX. a X.

Senzitivně n. lingualis z V/3, pak vzadu opět IX. a X.

Perlička z hodin: Nekousejte své partnery moc divoce do uší, jinak by se jim mohlo přihodit zranění až smrt! Víte proč? Správnou odpověď najdete na konci článku :D

A na závěr pár mých VELICE amatérských obrázků, ale tak třeba někomu budou k dobru:

Plicní segmenty

Vztahy dělohy a závěsného aparátu a lig. latum

Moje nejoblíbenější - srdíčko :)

Zase <3

Řez komorami z Petrovického

Snad vám tyhle poznámky něco daly, jsou to věci, co nám říkali na pitevně a praktikách. Pokud mám někde chybu, tak mě prosím opravte. A hlavně napište jak zvládáte začátek semestru? Už se v tom topíte tak, jako já? :D

P.S.: Správná odpověď na otázku v textu: Zevní boltec částečně inervuje r. auricularis n. vagi - poškodili byste nervovou dráhu n. vagus.

Read More

Jak mě přijali na 1. lf UK

Jak mě přijali na 1. lf UK

   12:44       Stacy

---

Asi ve druháku na gymplu mě napadlo, že bych mohla bejt třeba doktorka. Lidi o lékařích vždycky prohlašovali, že maj úctu a peníze. A že si vždycky najdou "job". A že v Německu a dalších božích zemích (Francie) si někteří hledači talentů nechají pro takového vyučeného českého doktůrka uříznout pravou ruku. No tak proč to nezkusit? V té době mi to přišlo jako super nápad! No...a do dneška toho nelituju.

Postupem času jsem to svoje odhodlání začala brát trochu vážněji a tehdá jsem s překvapením zjistila, že v Praze jsou TŘI lékařské fakulty!
(No moc se mi nesmějte, nedávno se mě jedna holčina ptala, jestli je pravda, že na 2. lf se učí jen pediatrie a na 3. lf jen hygiena...)

Rozdíly mezi třemi "lékařáky" v Praze jsou předmětem již téměř antických filozofů. Postupem času si na to každý utvoří svůj názor (jo a ještě každý začne propagovat "tu svou" fakultu, což je logické).
Můj názor je, že 2. lf není tak velká jako první, ale často slýchávám zprávy, že mají vždy ty nejnovější novinky ze světa medicíny jako první (samozřejmě je to relativní). 3. lf je asi nejrodinnější a nejméně "chaotická" co do počtu lidí, ale co do systému, tak tam je to prý Faunův labyrint. Ale samozřejmě, že se to dá naučit a pochopit. Já jsem spokojená na naší zlaté 1. lf, kde je sice nejvíce studentů, ale pořád je zde pro všechny dost učitelů, a pokud chcete rodinné prostředí, tak nezapomeňte jet do Dobronic na seznamovák a tam si najdete v kruzích ("třídách" po 20-30 studentech, ve kterých budete až do posledního ročníku) takovou rodinu, že téměř zapomenete na tu vaší vlastní :) Nebo alespoň já se tam hodně skamarádila...Další výhody jedničky v podobě nejdelší tradice a zahraniční prestiže snad nemusím zmiňovat.

Zpět k mému kariérnímu vzestupu na gymnáziu. S přibývajícími lety se mě lidé začali vyptávat: ,,A ty si teda jako věříš, že se dostaneš na medinu, jo?"
...Jo.... nevím, kde se to ve mně vzalo, ale věřila jsem si. (Jo počkat, možná to bylo těma dobrýma známkama, co jsem měla na nižším gymplu skoro zadarmo a co mi neprávem pravidelně zvedaly sebevědomí).

Na vyšším gymplu už to chtělo trochu víc práce s tím učením až do začátku oktávy. Hned jak jsem nastoupila do oktávy, mě polilo horko, když jsem si zobrazila potřebný průměr na přijetí na 1. lékařskou fakultu UK bez přijímacích zkoušek (nikde jinde na průměr neberou s výjimkou Brna, ale tam jsou přísnější). Stálo tam, že berou do průměru 1,15 (včetně) plus ještě nějaké strašidelné podmínky v podobě informace, že nesmíte mít známku horší než 2 z BIO, F a CH a tak dále.

Potřebný průměr na Vámi potřebný rok zjistíte na stránkách 1. lf uk když si v sekci "Uchazeči" rozkliknete po levé straně něco jako "Rozhodnutí děkana o přijetí bez přijímaček".

A tak jsem celé první pololetí makala jako blázen až dokud jsem v rukou vítězoslavně nenesla Výpis z vysvědčení, kde se skvěla jedna jediná dvoječka. Popravdě jsem z tohoto vysvědčení měla mnohem větší radost než později z vysvědčení maturitního (nebo alespoň to byly radosti přinejmenším srovnatelné).
Po dvouhodinovém přepočítávání průměru s kalkulačkou v třesoucích se rukách jsem téměř se slzami v očích zjistila, že mám průměr přesně 1,15. pak už stačilo jen vyplnit přihlášku a nechť se děje vůle Boží.
To, že jsem byla přijata jsem zjistila na SISu někdy na začátku dubna a ke konci měsíce mi přišel dopis. To bylo radosti... :)

Pak už následovala akce Jednička na zkoušku a zápis, ale o tom zase někdy příště!

Read More